|
|
Nejvyšší soud České republiky
22.3.1999
Petice
ve věci doplnění judikatury
V souvislosti s novelou zákona o rodině a proto, že používaná judikatura ve věcech péče soudů o nezletilé je převážně stará i několik desítek let, žádáme ve veřejném zájmu o zařazení následujících pravomocných rozhodnutí s uvedenými výroky a právními větami do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek :
K rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů
rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 18 Co 343/96-196 ze dne 29.11.1996 :
“Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o výchově a výživném mění takto :
Nezletilý se svěřuje do střídavé výchovy obou rodičů.
Otec je oprávněn mít nezletilého ve své výchově vždy prvé dva týdny v měsíci, a to počínaje první nedělí v měsíci od 18.00 hodin do třetí neděle v měsíci do 18.00 hodin.
Matka je oprávněna mít nezletilého ve své výchově od třetí neděle v měsíci od 18.00 hodin do první neděle následujícího měsíce do 18.00 hodin.
Otec nezletilého je povinen jej převzít první neděli v měsíci v určenou dobu v místě bydliště matky a matka je povinna po uplynutí dvou týdnů nezletilého převzít v místě bydliště otce ve stanovenou dobu.
Oba rodiče jsou povinni nezletilého předat do výchovy druhého rodiče v určenou dobu s jeho potřebnými osobními věcmi a na střídavou výchovu jej řádně připravit.
Žádnému z rodičů se výživné na nezletilého nevyměřuje.”
... “Za optimální dané situaci tak odvolací soud považoval střídavou výchovu, kdy bude nezletilý po určitou, předem stanovenou dobu, v péči každého z rodičů. Pro tuto úpravu svědčí především to, že oba rodiče jsou v zásadě dobrými vychovateli se schopností vzájemně se dohodnout, což již v minulosti osvědčili, že dítě je dosud předškolního věku, a proto střídání prostředí u otce a matky by nemělo činit vážné problémy. Smyslem této úpravy je poskytnout oběma rodičům možnost, aby se ku prospěchu nezletilého mohli oba co nejvíce podílet na jeho výchově. Oba pak musí mít na zřeteli, že je nutné za daného stavu věci, při změnách pobytu nezletilého, navzájem spolupracovat tak, aby případným vytvářením negativních psychických bariér proti této úpravě jí nebyl nezletilý ve svém důsledku poškozen.” ...
K úpravě styku nezletilého dítěte s rodičem
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 23 Co 306/98-160 ze dne 17.12.1998 :
“Rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.”
... “Okresní soud upravil styk otce s nezletilou způsobem, který je zcela nevykonatelný. Okresní soud vázal průběh styku otce s nezletilou na přítomnost třetí osoby, která nebyla účastníkem tohoto řízení a jíž nelze přítomnost u styku nařídit. Okresní soud tak zdánlivě právo otce na styk zachoval, nicméně ve skutečnosti otci neposkytl žádné prostředky, jak by mohl své právo na styk vynutit. ... Nevhodná je i úprava, kterou se běžný styk z hlediska vymezení dnem, hodiny a místa převzetí a vrácení dítěte ponechává na vůli jednoho z rodičů. Tím se jen otevírá další prostor pro selhání výkonu práva.” ...
usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. P 552/95 ze dne 18.6.1996 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. 19 Cé 489/96-69 ze dne 15.9.1996:
“Soud vydává toto předběžné opatření :
Otec je oprávněn se stýkat s nezletilou P. a nezletilou N. o letních prázdninách tři týdny v měsíci srpnu s tím, že termín své dovolené otec sdělí matce do 30. června a nezletilé děti převezme a odevzdá v místě bydliště matky.”
... “Soud po provedeném řízení a dokazování rozhodl předběžným opatřením o styku otce s nezletilými dětmi o letních prázdninách, neboť mezi rodiči nedošlo k dohodě. ... V řízení bylo dostatečně osvědčeno, že otec má zájem se s nezletilými stýkat i o letních prázdninách, avšak mezi rodiči nedošlo k dohodě. Poměry na straně otce přitom umožňují styk s otcem, jak vyplynulo ze zprávy opatrovníka. Otec se v minulosti s dětmi stýkal, a to až do měsíce dubna. Poté nezletilé děti odmítaly k otci chodit a matka akceptovala jejich přání. S ohledem na poměrně nízký věk obou dětí je především na matce, jakožto přímé vychovatelce, aby děti vedla ke styku s otcem a vhodně je na něj připravovala. ... Rozsah styku soud upravil na tři týdny vzhledem k tomu, že prázdniny jsou v rozsahu devíti týdnů a bude tak poměrně rozdělen prázdninový pobyt tak, aby děti byly tři týdny u otce, tři týdny s matkou a tři týdny mohou být na letním táboře.”
“Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje.”
... “Názor soudu I. stupně, že je třeba upravit zatímně poměry v otázce styku otce s dětmi, je správný. Rodiče nejsou schopni se o styku dohodnout a námitka matky, že dětem již obstarala program na prázdniny, rozhodně neobstojí. Otec má právo podílet se na výchově obou dětí a na jeho straně nebylo zjištěno, resp. osvědčeno nic, co by bránilo v jeho styku s oběma dětmi.”
rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 35 Co 521/97, 35 Co 523/97-565 ze dne 11.11.1997 :
“Ve výrocích o úpravě styku otce s nezletilou se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou po dobu dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku každé pondělí v roce od 15.00 do 17.00 hod. s tím, že matka je povinna nezletilou na tento styk připravit a předat ji otci před domem, kde matka s nezletilou bydlí, a otec je povinen nezletilou ve stanovenou hodinu odevzdat rovněž před domem, kde matka s nezletilou bydlí. Opatrovníkovi se ukládá, aby byl přítomen převzetí a odevzdání dítěte.
Po uplynutí dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku je otec oprávněn stýkat se s nezletilou každou lichou sobotu v roce v době od 9.00 do 18.00 hod. bez přítomnosti opatrovníka, jinak za stejných podmínek.”
... “Vzhledem k identifikaci dítěte s matkou, se kterou má velmi pěkný vztah, je to právě matka, na níž leží jedna ze stěžejních výchovných úloh, a sice vést nezletilou k pozitivnímu vztahu k otci a připravit ji na styk bez ohledu na kvalitu vzájemných vztahů rodičů dítěte. Nechuť nezletilé nemůže být vzhledem k jejímu věku důvodem k tomu, aby se otec nemohl s dcerou stýkat a uplatňovat tak své výchovné působení.” ...
... “Za situace, kdy matka neplní své povinnosti ohledně výchovy nezletilé ve vztahu k otci, je na místě, aby byl nad výchovou stanoven dohled.” ...
rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 8 Co 1572/95-27 ze dne 26.9.1995 :
“Otec je oprávněn stýkat se s nezl. H. a nezl. V. každý sudý víkend v roce v době od 18.00 hodin v pátek do 16.00 hodin v neděli v období října až března, v období dubna až září v neděli do 17.00 hodin, dále v době od 9.00 hodin do 18.00 hodin na druhý svátek vánoční a pondělí velikonoční, týden o jarních prázdninách v lichém roce a dále dva týdny o letních prázdninách s tím, že přesný termín styku sdělí otec matce doporučeným dopisem vždy do každého 30.5. v roce.”
... “Je právem a současně povinností otce podílet se na výchově nezletilých dětí a to je možné pouze v případě, že mu bude styk s dětmi zabezpečen. ... Odvolací námitky matky svědčí o nesprávném pochopení její role ve výchově nezletilých dětí. Jako osoba, které byly děti svěřeny do výchovy má zásadní odpovědnost pro přípravu dětí ke styku s otcem a nemůže ponechávat s ohledem na jejich věk na jejich rozhodnutí, zda se s otcem budou stýkat či nikoliv. Musí si uvědomit, že role otce je nezastupitelná a oba rodiče mají stejná práva a stejné povinnosti při výchově nezletilých dětí. Pokud by matka nebyla schopna umožnit otci podílet se na výchově nezletilých dětí, pak by to mohlo vzbuzovat pochybnosti o její schopnosti děti řádně vychovávat.” ..
K výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí
usnesení Městského soudu v Praze č.j. 16 Co 313/98-(V.272) ze dne 17.9.1998 :
... “Oprávnění otce stýkat se v rozsahu stanoveným předběžným opatřením soudu s nezletilým odpovídá pojmově a zřejmě i výrokově povinnost matky nezletilého ke styku připravit. V tomto smyslu je matka, v jejíž péči se nezletilý nachází, obecně vzato subjektem povinným, přičemž obsahem jejích povinností je vytvořit podmínky včetně psychické přípravy k realizaci, t.j. výkonu soudních rozhodnutí. Smyslem vedení výkonu rozhodnutí je pak, aby po bezvýsledném vyzývání osoby povinné k jednání podle soudem stanovené povinnosti byla povinnému subjektu uložena pokuta. ... Oprávněný zájem dítěte, který by neodůvodňoval uložení pokuty osobě povinné, by mohl spočívat v kvalifikovaném prokázání onemocnění dítěte, přičemž takových důkazů se matka nedovolává.”...
usnesení Městského soudu v Praze č.j. 16 Co 230/98-1268 ze dne 17.9.1998 :
... “Zásada uvedená v ust. § 154 odst. 1 o.s.ř., podle níž je pro rozhodnutí (§ 167 odst. 2 o.s.ř.) rozhodující stav v době jeho vyhlášení, platí v řízení o výkon rozhodnutí jen omezeně a uplatní se pouze tehdy, pokud exekuční soud provádí dokazování, t.j. zejména k návrhům na zastavení výkonu rozhodnutí. I při nařizování výkonu rozhodnutí podle ust. § 272 a § 273 o.s.ř. exekuční soud vychází především ze zkoumání materiálních a formálních předpokladů vykonatelnosti rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost a zakládají práva. Navzdory zvláštnostem postupu při provádění tohoto výkonu rozhodnutí, které vyplývají z toho, že se nepoužije ust. § 252-271 o.s.ř., nemůže soud výkonu rozhodnutí zkoumat důvody a správnost vykonávaného rozhodnutí a nemůže ani hodnotit jeho povahu či formu nad rámec právě předpokladů vykonatelnosti.” ...
usnesení Městského soudu v Praze č.j. 25 Co 98/97-116 ze dne 24.3.1997 :
... “V souzené věci existuje vykonatelné rozhodnutí, které je matka nezletilých povinna respektovat. Její námitka, že děti s otcem nechtějí jít samy z vlastního rozhodnutí, je již s ohledem na věk dětí právně nevýznamná. Ona, jako převážně působící na výchovu dcer a tedy i jejich postoj k otci, je naopak povinna vést děti k pozitivnímu vztahu k otci, a to bez ohledu na svůj případný negativní vztah k němu. Pokud by totiž nebyla schopna děti po této stránce výchovně zvládnout, měl by soud zvážit, s ohledem na zájem zdravého vývoje dětí, zda by nemělo dojít ke změně výchovného prostředí. Také námitka matky týkající se snížení životní úrovně v důsledku zaplacení pokut je s ohledem na výše uvedené bezpředmětná, když soud prvního stupně správně přihlédl k tomu, že se jedná o první ukládání pokut a zvolil přiměřenou výši jednotlivých pokut.”
* * *
O písemnou odpověď s uvedením stanoviska k obsahu naší petice a způsobu jejího vyřízení, žádáme v zákonné lhůtě ve smyslu ust. § 5 odst. 3 zákona č. 85/90 Sb. oprávu petičním.
Zmocněnci sdružení :
MUDr. Jaroslav Jedlička, CSc. Ing. Jiří Kohutka
Oldřich Mezl Luboš Patera
příloha : kopie soudních rozhodnutí dle textu