Ministerstvo vnitra

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Krajské státní zastupitelství v Brně

Vrchní státní zastupitelství v Praze

na vědomí : zmocněnec vlády ČR pro lidská práva

26.10.1998

Podle ust. § 43 odst. 2 zákona o rodině vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může orgán sociálně právní ochrany (v terminologii zákona před jeho novelou k 1.8.1998 „národní výbor“) učinit výchovná opatření, a to a) napomenout vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, které narušují jeho řádnou výchovu; b) stanovit nad nezletilým dohled; c) uložit nezletilému omezení, která zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu.

O výchovných opatřeních rozhodují podle ust. § § 15 a 19 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení v platném znění, obce a okresní úřady. Při rozhodování o výchovných opatřeních jsou obce a okresní úřady správními orgány ve smyslu zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správního řádu), a řízení o výchovných opatřeních je podle tohoto zákona vedeno.

Tyto skutečnosti, vyplývající z uvedených právních předpisů, potvrdili písemnými sděleními našemu sdružení Ing. Marie Kudlová, vedoucí odboru sociální politiky Ministerstva práce a sociálních věcí (zn. 21-3388/98 ze dne 5.2.1998) a Mgr. Jiří Kamínek, vrchní ředitel sekce územních orgánů Ministerstva vnitra (č.j. I/s-OAK-260/98 ze dne 17.2.1998). Tito zástupci ústředních orgánů státní správy dále uvedli, že k usměrnění činnosti příslušných orgánů při rozhodování o výchovných opatřeních vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR v roce 1976 pod č.j. 412/8803/1976 metodický návrh, který je obsažen v publikaci „Péče o dítě“ vydané tímto ministerstvem v roce 1978 (str. 71 až 77), a že ověřování zvláštní odborné způsobilosti podle Vyhlášky MV ČR č. 260/1991 Sb. předpokládá na úseku sociální péče znalost všech ztěžejních právních předpisů, nezbytných pro řádný výkon státní správy, přičemž do výuky v rámci přípravy jsou proto zařazeny m.j. také zákony č. 71/1967 Sb., o správním řízení, č. 94/1963 Sb., o rodině, a č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, v jejich platném znění.

Teoreticky jsou tedy příslušné orgány státní moci a jejich pracovníci a odpovědní představitelé připravení sloužit všem občanům (Ústava, čl. 2 odst. 3) v souladu s právními předpisy. Praxe je však odlišná.

Podle příslušných ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, se správní řízení zahajuje také na návrh účastníka, který může být písemný nebo podaný ústně do protokolu. Řízení je zahájeno dnem podání návrhu příslušnému správnímu orgánu, který je povinen ve věci rozhodnout do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán, přičemž nemůže-li správní orgán v uvedených lhůtách rozhodnout, je povinen o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit. Pokud podání účastníka nemá předepsané náležitosti je správní orgán povinen pomoci účastníku takové nedostatky odstranit, popřípadě jej vyzvat, aby je ve stanovené lhůtě odstranil s poučením, jaký význam může mít neodstranění nedostatků pro další průběh řízení.

Dne 7.8.1995 podal pan Oldřich Mezl ústně do protokolu, sepsaného sociální pracovnicí sociálního odboru obvodního úřadu Městské části Praha 8 Mgr. Ladou Lupínkovou, návrh na zahájení správního řízení o uložení výchovného opatření podle § 43 zákona o rodině napomenutím matky jeho nezl. dcery Dity Mezlové, nar. 8.4.1986, pro narušování její řádné výchovy tím, že otevřeně brání ve styku dcery s otcem. Poté, co návrh na zahájení řízení byl přehazován mezi sociálním a občansko-správním odborem, byl po několika urgencích „vyřízen“ vedoucí sociálního odboru PhDr. Miladou Mrkosovou, CSc., dopisem č.j. Sine/95-3073 ze dne 5.12.1995 (vyřizovala sociální pracovnice Hrstková), se sdělením, že „zdejší oddělení dnes podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 návrh na stanovení dohledu nad výchovou nezl. Dity“, neboť „se domnívají, že toto nařízení je přísnější a více adekvátní situaci, neboť napomenutí řeší méně závažné a ojedinělé výchovné přestupky.“ (! ?)

Pracovníci a odpovědní činitelé tohoto správního orgánu se tedy neřídili závaznými ustanoveními správního řádu, podle nichž byli povinni věc ve správním řízení projednat a v zákonem stanovené lhůtě vydat rozhodnutí (byť i třeba zamítavé), ale svými domněnkami !

Dne 27.11.1995 podal Ing. Miroslav Rusiňák ústně do protokolu, sepsaného sociální pracovnicí Místního úřadu Praha 11 Hedvikou Křížovou, návrh na zahájení správního řízení o uložení výchovného opatření podle § 43 zákona o rodině napomenutím matky jeho nezl. dcer Nikoly a Petry Rusiňákových, nar. 2.8.1986 a 23.7.1988, pro narušování jejich řádné výchovy tím, že v té době již 5 týdnů bránila dcerám v jakémkoliv styku s otcem. Ačkoliv byl správní orgán do protokolu výslovně upozorněn, že návrh má být projednán podle správního řádu, správní řízení neproběhlo, rozhodnutí (byť i zamítavé) vydáno nebylo.

Dne 19.6.1996 podal MUDr. Roman Kostinek ústně do protokolu, sepsaného vedoucí odboru sociálních věcí obvodního úřadu Městské části Praha 5 JUDr. Ludmilou Lachoutovou, návrh na zahájení správního řízení o uložení výchovných opatření podle § 43 zákona o rodině napomenutím matky jeho nezl. dětí Tomáše a Veroniky Kostinkových, nar. 20.12.1988 a 11.6.1986, pro narušování jejich řádné výchovy bráněním v jejich styku s otcem, a stanovením dohledu nad nimi. Ačkoliv správní orgán byl do protokolu výslovně upozorněn, že rozhodnutí je očekáváno do 30 dnů od podání návrhu, návrh ve správním řízení projednán nebyl a rozhodnutí (byť i zamítavé) vydáno nebylo také.

Písemným návrhem sdružení Spravedlnost dětem ze dne 11.8.1997, podaným na základě udělení plné moci k zastupování pana Zdeňka Doupovce, bylo u Okresního úřadu Brno - venkov zahájeno správní řízení o uložení výchovných opatření podle § 43 zákona o rodině, a to napomenutím matky nezl. Tomáše Doupovce, nar. 22.12.1991, a její matky, pro narušování jeho řádné výchovy, a stanovením dohledu nad ním, neboť obě tyto osoby otevřeně projevovaly zlý úmysl bránit ve styku syna s otcem a také tak jednaly a před synem otce opakovaně hrubě a vulgárně urážely. V návrhu byl správní orgán výslovně upozorněn, že pokud věc řádně neprojedná ve správním řízení a v zákonné lhůtě nevydá rozhodnutí, bude podáno trestní oznámení na odpovědného přednostu okresního úřadu pro podezření ze spáchání trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.

Uvedený návrh na zahájení správního řízení byl „vyřízen“ dopisem PhDr. Miroslava Lejska, vedoucího referátu zdravotnictcí a sociálních věcí zn. Om 24/93 ze dne 22.9.1997 (vyřizovala sociální pracovnice Hvězdová), ve kterém navrhovateli sdělil, že „péče o nezletilého je matkou řádně a s veškerou láskou a starostlivostí zajišťována a není tudíž důvod k zahájení správního řízení“. (?!) Stejná tvrzení potom příslušní úředníci zopakovali i tisku (Večerník 13.1.1998, Rovnost 20.1.1998), ačkoliv jim v téže době (3.12.1997) sděloval Obecní úřad Těšany, že „kontakt otce s dítětem je omezován, .... dle osobního vyjádření matky je z její strany kontakt dítěte s otcem považován za nežádoucí a z toho důvodu není v dítěti podporován, .... rodina matky a matka je na dítě silně, až úzkostlivě upnuta a považují za nutné dítě chránit před výchovnými vlivy otce“. Sociální komise tohoto obecního úřadu také dospěla k závěru, že „nevidí zjevný důvod, který by měl směřovat k zákazu styku otce se synem Tomášem“, který svým protiprávním jednáním matka se svou rodinou úspěšně (!) prosazuje.

Trestní oznámení podané na přednostu Okresního úřadu Brno - venkov (podle zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, nese za činnost tohoto státního orgánu odpovědnost) v souvislosti s tím, že příslušní pracovníci návrh na záhájení správního řízení neprojednali a v zákonné lhůtě nevydali (byť i zamítavé) rozhodnutí, bylo odloženo usnesením Obvodního oddělení Policie ČR Brno - střed č.j. MRBM-3155/STR-TČ-97 ze dne 19.1.1998 pod průhlednou záminkou, že „k opatřením, která omezují rodičovské právo, je kompetentní jen soud“, což policii „kvalifikovaně“ sdělila již zmíněná úřednice Eva Hvězdová. Stížnost proti usnesení policejního orgánu byla zamítnuta usnesením Městského státního zastupitelství v Brně č.j. 3 Zn 246/97-17 ze dne 12.3.1998 pod jinou záminkou, že návrh na zahájení správního řízení „neměl nezbytné právní náležitosti a pro tyto nedostatky jej nebylo možno posuzovat jako řádné podání ve smyslu § 19 odst. 2 správního řádu s účinky dle § 18 odst. 2 téhož zákona“. „Nedostatek“ státní zástupkyně JUDr. Poulová nalezla ve skutečnosti, že plná moc k zastupování Zdeňka Doupovce byla k písemnému návrhu předložena ve fotokopii, nikoliv v originále. Vysokoškolsky právně vzdělaná státní zástupkyně zjevně vědomě přehlédla již zmíněné ust. odst. 3 jí citovaného § 19 správního řádu, podle něhož pokud podání nemá předepsané náležitosti, je správní orgán povinen pomoci účastníku řízení nedostatky odstranit, popřípadě jej vyzvat, aby je ve stanovené lhůtě odstranil s poučením, jaký význam může mít neodstranění nedostatků pro další průběh řízení, což se v této věci nestalo.

Místo údajných konzultací úřednice Hvězdové s notářstvím a soudem (?) a „poradě s MPSV ČR“ (!), měl být tedy v rámci zákonem uložené povinnosti pomoci pan Zdeněk Doupovec jako účastník řízení vyrozuměn - nejlépe při ústním jednání ve věci, které bylo v návrhu výslovně navrhováno - o případném nedostatku, který by zcela jistě byl obratem odstraněn, např. potvrzením účastníka do protokolu, že plná moc je platná, event. novým udělením plné moci přímo před správním orgánem.

V úředních hodinách dne 24.9.1997 hodlal Ing. Jaroslav Poupě podat u obvodního úřadu Městské části Praha 7 ústně do protokolu návrh na zahájení správního řízení o uložení výchovného opatření podle § 43 zákona o rodině napomenutím matky jeho nezl. dcery Anežky Poupětové, nar. 14.6.1993, pro dlouhodobé narušování její výchovy tím, že odmítá její styk s otcem. Pracovnice odboru péče o občany (?) Jiřina Bočinská, Petra Nováková a další blíže neurčená sociální pracovnice spolu s vedoucí odboru Michaelou Novákovou výslovně takový návrh odmítly sepsat a totéž učinil i zástupce starosty Jiří Mach po poradě s blíže neurčenou právničkou obvodního úřadu.

Návrh na zahájení správního řízení byl proto Ing. Poupětem posléze podán do protokolu sepsaného dne 22.10.1997 na odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy dr. Mrňkovou. Přesto tento návrh v řádném správním řízení projednán nebyl a rozhodnutí (byť i zamítavé) vydáno nebylo.

Trestní oznámení v této souvislosti podané bylo odloženo usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 č.j. Zn 191/97-9 ze dne 27.11.1997 pod průhlednou záminkou, že „pokud se oznamovatel domáhal uložení napomenutí matce nezl. dcery ve správním řízení pak zcela nesprávně uváděl ustanovení správního řádu, neboť tento žádné takovéto sankce nezná .... a mylně aplikuje ust. § 43 odst. 2 písm. c) zákona o rodině na svůj případ“. S těmito právními ekvilibristikami vysokoškolsky právně vzdělané státní zástupkyně JUDr. Ivony Horské se plně ztotožnil státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze Miroslav Vršťala, prom. práv., který usnesením č.j. 1 Kzn 1835/97-3 ze dne 5.1.1998 zamítl stížnost proti odložení věci.

Na základě výše uvedených skutečností se tedy zdá, že v situacích porušování práv dětí a jejich otců na vzájemné vykonávání a přijímání rodičovské výchovy a péče (Listina základních práv a svobod, čl. 32 odst. 4) a nebo alespoň na udržování pravidelných osobních kontaktů s oběma rodiči (Úmluva o právech dítěte, čl. 9 odst. 3), příslušné správní orgány sociálně právní ochrany dětí nejsou schopné, resp. spíše ochotné, správně aplikovat ani triviální zásady správního řízení, přičemž ani dlouhodobá porušování zmíněných ústavně zaručených základních práv nechtějí považovat za narušování řádné výchovy nezletilých dětí, které vyžaduje autoritativní vytknutí výchovných nedostatků prostřednictvím napomenutí a nebo dohled nad těmito dětmi ! Nesprávný a nezákonný postup nebo úmyslná nečinnost zmíněných orgánů pak ve svém důsledku podporují zlo a bezpráví páchané především na jimi „ochraňovaných“ dětech !

Zdá se také, že v součinosti se státní policií a státním zastupitelstvím se v českém právním (?) státě šíří specifický druh kastovnicky a vrchnostensky solidárně nevyšetřované a nestíhané kriminality státního aparátu, zaměřené proti plnoprávným občanům a řádným daňovým poplatníkům, která významnou měrou přispívá k vytváření a prohlubování sociálně patologických jevů ve společnosti !

(„Ani to právo, které máme, není respektováno, a to v řadě případů ani státními orgány. Problém současného marasmu v této zemi je i v nekvalitě státního aparátu.“ - místopředseda vlády ČR pro legislativu a lidská práva JUDr. Pavel Rychetský, Právo 10.8.1998.)

Veškeré uváděné písemnosti týkající se uvedených věcí na vyžádání předložíme.

zmocněnci sdružení