Výkladové stanovisko č. 8

Sbírky výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství II/1995

č.j. 1 Spr 592/95-160 ze dne 29.12.1995

Usnesení o odložení věci vydané podle § 159 odst. 1 až 4 tr. řádu se musí doručit každému poškozenému, a to i osobě, která o sobě prohlašuje, že jí příslušejí práva poškozeného podle § 43 odst. 1 tr. řádu, i přesto, že po provedeném postupu před zahájením trestního stíhání dospěje orgán, který o odložení věci rozhoduje, k opačnému závěru. I taková osoba je oprávněna podat proti takovému usnesení stížnost podle ust. § 159 odst. 5 tr. řádu.

Při řešení uvedené problematiky vychází Nejvyšší státní zastupitelství m.j. i z následujících úvah :

Ustanovení § 43 odst. 1 tr. řádu má nejen procesní povahu, jež spočívá ve vymezení základních zákonných ustanovení § 43 odst. 2 tr. řádu, ale současně obsahuje úpravu, koho lze v trestním řízení za poškozeného vůbec považovat. Tato úprava se vztahuje na všechna stádia trestního řízení, tj. i na postup před zahájením trestního stíhání. Nepřichází proto v úvahu, aby pojem poškozeného byl vymezen odchylně pro různá stadia řízení.

Rozhodnutí o tom, že určitá osoba je či není poškozeným, z hlediska ustanovení § 159 odst. 5 tr. řádu nemůže záviset na uvážení orgánu, který vydal usnesení o odložení věci podle § 159 odst. 1 až 4 tr. řádu. Nelze přehlédnout, že toto usnesení vydal orgán, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a lze je přezkoumat na základě podaného řádného opravného prostředku. Smysl ust. § 159 odst. 5 tr. řádu, jež je zvláštním ustanovením k § 142 odst. 1 tr. řádu, je m.j. právě v tom, že osoba, která o sobě prohlašuje, že je poškozeným, přičemž nebylo toto její postavení postupem orgánu provádějícího postup před zahájením trestního stíhání respektováno, dosáhne přezkoumání v rámci řízení o stížnosti podle § 141 a násl. tr. řádu.

Vzhledem k tomu, že na zjištění okolností týkajících se osoby poškozeného ve fázi postupu před zahájením trestního stíhání nelze klást stejné požadavky jako v dalších stadiích trestního řízení, přičemž ustanovení § 43 odst. 1 tr. řádu platí pro celé řízení, je třeba pojem „poškozený“ v ust. § 159 odst. 5 tr. řádu vykládat tak, že za takovou osobu se považuje i ten, kdo o sobě prohlašuje, že byl poškozen trestným činem některým ze způsobů uvedených v ust. § 43 odst. 1 tr. řádu, a to až do doby, než bude zjištěn opak (t.j. nejméně do doby, než bude ve věci rozhodnuto pravomocně).

Pokud by usnesení o odložení věci, zejména tehdy, jde-li o usnesení o odložení věci podle § 159 odst. 1 tr. řádu, ale i v ostatních případech odložení věci, nebylo doručováno též osobám, které o sobě tvrdí, že jsou poškozenými, ač podle názoru orgánu, který usnesení vydává, není ohledně nich dán právní vztah upravený v § 43 odst. 1 tr. řádu, mohla by být práva těchto osob v rozporu se zákonem zkrácena. Nelze totiž vyloučit, že v dalším řízení bude zjištěno, že tato osoba je poškozeným ve smyslu zákonného vymezení obsaženého v § 43 odst. 1 tr. řádu.