Pokud by pracovníci obsluhující tato technická zařízení nedodržovali mlčenlivost, jednali by v rozporu s Listinou základních práv a svobod, jejíž článek 10 zakotvuje právo každého na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Občanský zákoník v § 11 uvádí, že fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Vedle toho zákoník práce v § 82 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může vydat pracovní řád, v němž vymezí v souladu s právními předpisy podmínky, za nichž bude uvedená činnost vykonávána, tedy i podmínku mlčenlivosti pracovníků. Na nutnost zajištění mlčenlivosti reaguje i návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který v § 57 odst. 2 uvádí, že povinnost mlčenlivosti platí obdobně pro pověřené osoby a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a zařízeními sociálně-právní ochrany seznámily s údaji týkajícími se výkonu sociálně-právní ochrany.

Týrání a zneužívání dětí je obsaženo v řadě definic, z nichž nejznámější a nejpoužívanější je definice Rady Evropy z roku 1992. Jednoznačně vymezit kritéria, podle kterých by se určovalo, zda se jedná o týrání a zneužívání, není zcela žádoucí, protože tento závažný společenský fenomén projevující se mnohými formami vyžaduje vždy pečlivé individuální posouzení opírající se o obecně dané definice a poznatky z odborné litaratury a praxe. Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje v rámci svého metodického vedení okresních úřadů pravidelná školení, která by se měla příští rok intenzivněji zaměřit na problematiku násilí na dětech, což by mělo zajistit dostatečnou erudovanost sociálních pracovníků v této oblasti.

ředitelka odboru sociální politiky