Ústavní soud V Praze dne 18.6.1997
navrhovatel : Spravedlnost dětem - sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů, se sídlem v Praze 4, Bítovská 9/1227 odpůrce : Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Na poříčním právu 1, Praha 2
Ústavní stížnost
podáno ve dvou vyhotoveních
příloha : - stanovy sdružení - připomínky k zákonu a petice ze dne 10.3.1997 - pozvání Organizace spojených národů
I. V souladu s oprávněním podle ustanovení čl. 18 Listiny základních práv a svobod a § 1 zákona č. 85/90 Sb., o právu petičním, podalo dne 10.3.1997 naše občanské sdružení Ministerstvu práce a sociálních věcí písemné připomínky k základním věcným tezím zákona o sociálně právní ochraně dětí, ve kterých formou petice odpůrci navrhlo, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí do připravovaného zákona začlenilo ustanovení, které by definovalo týrání dětí.V závěru petice byl s odkazem na ust. § 5 odst. 3 zákona č. 85/90 Sb. odpůrce výslovně požádán o písemnou odpověď v zákonné lhůtě s uvedením stanoviska k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Ačkoliv lhůta pro písemnou odpověď odpůrce stanovená zákonem na 30 dnů již byla několikanásobně překročena, naše sdružení ji dosud neobdrželo. Důkaz : - kopie připomínek a petice v příloze - vyjádření odpůrce
II. Uvedeným postupem odpůrce, tedy jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno ústavně zaručené petiční právo. Podle ustanovení čl. 18 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je petiční právo zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Obdobně je toto právo upraveno i ustanovením § 1 odst. 1 zákona č. 85/90 Sb., o právu petičním. Ze znění citovaných ustanovení, včetně ust. § 1 odst. 2 zákona č. 85/90 Sb., bezpochyby vyplývá, že zákonodárce zaručuje petiční právo i občanským sdružením (“nebo s jinými”).
Podmínky pro podání petice, upravené zmíněnými právními předpisy, naše sdružení naplnilo. Petice byla podána ve věci veřejného zájmu, nebylo jí zasahováno do nezávislosti soudu a nevyzývala k porušování práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a jinými právními normami. Petice byla rovněž podána písemně a byla v ní uvedena jména osob, které ji byly jménem našeho sdružení oprávněny podat, včetně adresy sídla sdružení. Ačkoliv Listina základních práv a svobod výslovně neupravuje povinnost státních orgánů a orgánů územní samosprávy petici vyřídit, ze smyslu a podstaty petičního práva lze zcela jistě dovodit, že peticí oslovený státní orgán je povinen ji přijmout, posoudit a písemně do 30 dnů odpovědět, jak upravuje ust. § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 85/90 Sb. Že se tak nestalo, lze zřejmě přičíst přezíravému postoji státních orgánů vůči občanům. V této souvislosti je na místě uvést, že ačkoliv naše sdružení pro odpůrce partnerem k dialogu není, tak např. pro Výbor pro práva dítěte Organizace spojených národů je. Na základě pozvání tohoto Výboru (viz příloha) zúčastnili se zástupci našeho sdružení dne 9.6.1997 v Ženevě projednávání zpráv nevládních organizací o plnění závazků České republiky vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte. Kromě dalších nedostatků státu, bylo poukázáno i na konkrétní zkušenost našeho sdružení s neúctou odpůrce k našemu ústavně zaručenému petičnímu právu.
III. Na základě výše uvedených skutečností proto navrhujeme, aby Ústavní soud vydal tento nález : “Postupem Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, které v zákonné lhůtě písemně neodpovědělo na petici občanského sdružení Spravedlnost dětem - sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů, ze dne 10.3.1997, bylo porušeno ústavně zaručené petiční právo, upravené článkem 18 Listiny zákla dních práv a svobod.Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky se nařizuje, aby na petici sdružení spravedlnost dětem ze dne 10.3.1997 písemně odpovědělo do 3 dnů od doručení nálezu s uvedením stanoviska k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. ”
Zmocněnci sdružení : MUDr. Jaroslav Jedlička, CSc. Ing. Jiří Kohutka Oldřich Mezl Luboš Patera |