právní úprava :

judikatura :

příklad správného právního názoru a postupu :

* * *

Pomineme-li obtíže a časovou náročnost samotné úpravy styku soudem (od podání návrhu v situaci již déletrvajícího bránění ve styku do vydání vykonatelného rozhodnutí jde zpravidla řádově nejen o víceměsíční, ale i několikaletá řízení, v praxi vedená zásadně podle presumpce viny rodiče domáhajícího se ochrany práv svých i svých dětí), jeví se provádění výkonu soudního rozhodnutí o úpravě styku ze strany soudů (za iniciace orgánů sociálně právní ochrany) a následující případný postup orgánů činných v trestním řízení jako nedostatečné. Vůči osobám domáhajícím se právní ochrany se v činnosti uvedených orgánů (a v jejich nečinnosti) projevují i diskriminační prvky.

Z hlediska veřejného zájmu je uvedená tolerance kriminálního jednání rezignací státu na preventivní působení trestního řízení a významným faktorem ve vytváření a prohlubování sociálně patologických společenských jevů. Vzhledem k výrazné převaze „chráněných“ žen - matek, jde také o projev „pozitivní diskriminace“ ženského pohlaví, odporující ústavně zaručené rovnosti mužů a žen.

Statistické údaje ze Spojených států ukazují, že nepřítomnost otce ve výchově má velmi vážný společenský dopad a je jedním z nejdestruktivnějších trendů současnosti (blíže viz příloha). Obdobné jevy a jejich důsledky lze zcela jistě nalézt i u nás, přičemž tolerování protiprávního bránění ve styku nezl. dětí s otci je bezpochyby jednou z jejich významných příčin :

Nedostatky v činnosti příslušných orgánů lze shrnout následovně :

1. Liknavost při vyřizování podnětů a návrhů ze strany rodiče (event. jiné oprávněné osoby), jemuž je bráněno ve styku s dítětem; orgány sociálně právní ochrany obcí a okresních úřadů nepodávají v takových případech podněty soudu k zahájení řízení o výkon rozhodnutí, soudy taková řízení nezahajují z moci úřední na základě zjištění relevantních skutečností v řízeních jiných (např. úprava výživného, exekuční řízení na výživné a pod.); pokud je řízení o výkon rozhodnutí zahájeno návrhem oprávněné osoby, není v něm postupováno podle základní zásady občanského soudního řízení, že ochrana práv musí být rychlá a účinná.
1. Kromě „běžných“ procesních pochybení a nedostatků soudů (neustanovení opatrovníka a pod.) jsou v řízení o výkon rozhodnutí často prováděny nadbytečné důkazy v podstatě dublující předchozí řízení nalézací (nezřídka jsou nařizovány další znalecké posudky); důkazy o porušování vykonatelného rozhodnutí povinným rodičem jsou bagatelizovány nebo transformovány v důkazy o jeho nevině (svévolná jednostranná rušení a změny soudem určených termínů styku provázená „nabídkami“ termínů „náhradních“ jsou běžně tolerovány - soudy tak nerespektují zákonnou zásadu vlastní vázanosti předmětnými rozhodnutími o úpravě styku, obdobně jsou tolerována klasická účelová tvrzení o „náhlých onemocněních“ dítěte před termíny styku a jejich zázračných uzdravení po nich, jsou zneužívány tzv. vlastní názory dlouhodobě manipulovaného a popouzeného dítěte, které jednoho rodiče odmítá, resp. musí odmítat, a podobně).
1. Až na výjimky soudy nezařizují odnímání dětí povinnému rodiči a jejich předání na dobu styku rodiči oprávněnému; o návrzích na provedení výkonu rozhodnutí také tímto způsobem není běžně vůbec rozhodováno s poukazy na údajnou traumatizaci dítěte (vzhledem k omezování svobodného rozvoje dítěte a jeho negativnímu ovlivňování proti jednomu rodiči je však tato otázka vždy spíše volbou menšího nebo většího zla). Pozoruhodné je, že výjimky tvoří právě ty případy, kdy povinným (ve styku bránícím) rodičem je otec - zde jsou kupodivu příslušné orgány schopny postupovat bez uvedených „ohledů na zájem dítěte“ i tak pružně, že poruší třeba nedotknutelnost obydlí a jiná práva a zákony.
1. Symbolické výše uložených pokut i při dlouhodobém víceletém bránění ve styku a opakovaném ukládání těchto pokut (např. 100,- korun za jeden ze zmařených styků, přičemž výdaje oprávněného rodiče jen za zbytečné cestování mohou dosahovat částek mnohonásobně vyšších). V tomto směru rozšířený a oblíbený odkaz na „snížení či ohrožení životní úrovně dětí“ je opět faktickou podporou hanebnosti povinného rodiče, tím spíše, že např. plnění výživného je v praxi také vždy vynucováno i se zdůvodněním, že povinný rodič musí v případě nutnosti třeba radikálně omezit pouze potřeby své, nikoliv dětí.
1. Při trvajícím maření styku a po splnění podmínky pro zahájení trestního stíhání povinného rodiče (minimálně dvě bezvýsledně použitá opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí; měly by tedy dostačovat písemná výzva a alespoň jedna pokuta) není soudy a orgány sociálně právní ochrany dostatečně plněna oznamovací povinnost státních orgánů vyplývající z ust. § 8 odst. 1 trestního řádu (v jednotlivých případech jsou příslušné orgány nečinné i přes výslovné výzvy ke splnění této povinnosti, nemůže v nich tedy jít o nezaviněnou nedbalost, ale o úmysl). Výjimky opět většinou tvoří trestní oznámení proti ve styku bránícím otcům, kdy se uvedené orgány na svou oznamovací povinnost kupodivu rozpomínají.
1. Trestní oznámení podaná oprávněnými rodiči jsou orgány policie pod různými záminkami odkládána. Dochází opět k pohrdání vykonatelnými soudními rozhodnutími o úpravě styku a k vyrábění důkazů o nevině podezřelých z důkazů o jejich vině. Ačkoliv příslušné zákony umožňují, aby při důsledném postupu státních orgánů byl povinný rodič trestně stíhán již po třetím zmařeném styku (při „běžné“ úpravě styku 1 víkend za 14 dnů tedy již po dvou měsících !), jsou tyto trestné činy postihovány jen výjimečně.
1. V případě obvinění povinného rodiče není ani další pokračování v trestné činnosti považováno za důvod pro jeho vzetí do vazby. Přitom lze s jistotou předpokládat, že k odrazení povinného rodiče od páchání trestného činu by postačoval již samotný postup před rozhodnutím o vazbě s jejím finálním nahrazením písemným slibem obviněného před soudcem, že povede řádný život, že se nedopustí další trestné činnosti a splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a zárukou důvěryhodné osoby (např. zástupce orgánu sociálně právní ochrany), jak upravují ust. § 67 - 73 trestního řádu.

K analýze uvedených jevů navrhujeme provést ve vybraných okresech (obvodech) za minimálně tříleté období sběr těchto dat :

• žádné opatření nepřijato,
• druh a počet přijatých opatření (např. pohovor s povinným rodičem, rozhodnutí o výchovném opatření podle § 43 zákona o rodině, písemné sdělení soudu s podnětem k zahájení příslušného řízení, trestní oznámení a pod.),
• počet soudních řízení o výkon rozhodnutí o úpravě styku v nichž je vykonáváno kolizní opatrovnictví nezl. dětí,

• počet případů, kdy po pravomocném uložení pokuty podle § 273 odst. 1 o.s.ř. a při pokračujícím bránění ve styku bylo opatrovníkem podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání tr. činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 3 tr. zákona,
• počet případů, kdy za stejných okolností trestní oznámení opatrovníkem podáno nebylo,

z toho týkajících se :

• rozhodnutí o úpravě styku podle § 27 zákona o rodině včetně vykonatelných předběžných opatření,
• rozhodnutí o určení do výchovy podle § 50 nebo § 26 zákona o rodině,

• zaslána písemná výzva podle § 272 odst. 2 o.s.ř.,
• pravomocně uložena pokuta podle § 273 odst. 1 o.s.ř; výše pokuty,
• pokuty podle § 273 odst. 1 o.s.ř. pravomocně uloženy opakovaně,
• zařízeno odnětí dítěte podle § 273 odst. 2 o.s.ř.,
• odnětí dítěte podle § 273 odst. 2 o.s.ř. zařizováno opakovaně,
• po pravomocném uložení pokuty podáno soudem trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 3 trestního zákona,
• ve sledovaném období nebylo učiněno žádné opatření podle §§ 272 a 273 o.s.ř.,
• ve sledovaném období dosáhlo dítě zletilosti,

• doba od zahájení řízení návrhem účastníka nebo vlastním rozhodnutím soudu do zaslání písemné výzvy podle § 272 odst. 2 o.s.ř.,
• počet návrhů oprávněného rodiče podaných před zasláním písemné výzvy,
• doba od zahájení řízení do pravomocného uložení pokuty podle § 273 odst. 1 o.s.ř.,
• počet návrhů oprávněného rodiče podaných před uložením pokuty podle § 273 odst. 1 o.s.ř. soudem prvního stupně,

• státní orgán, který ? (soud, orgán sociálně právní ochrany, jiný orgán)
• oprávněný rodič, event. jiná oprávněná osoba,

• odloženo,
• řízení nezahájeno z důvodu amnestie nebo milosti,
• sděleno obvinění,

• počet návrhů vyšetřovatele na podání obžaloby ve věcech podle § 171 odst. 3 tr. zákona,
• počet zastavených řízení z důvodu amnestie nebo milosti,
• počet zastavených nebo přerušených řízení z jiného důvodu,
• počet podaných obžalob,

přílohy :

překlad pasáže z knihy Jeffery M. Levinga : Father’ s Rights, New York, Basic Books 1997, str. 45 - 47

studie Syndrom zavrženého rodiče, PhDr. Eduard Bakalář, CSc., Doc. Mgr. Ing. Daniel Novák, CSc., Rodinné právo č. 4, Linde nakladatelství, Praha 1999, str. 11 - 16