|
|
ZPRÁVA
o diskriminaci a porušování lidských práv
č. 1
6.7.1998
I. adresát :
Vláda České republiky, ministr bez portfeje,ke Zprávě o dodržování lidských práv v ČR.
II. na vědomí : - předseda Okresního soudu Praha východ,
- ministryně spravedlnosti,
- ministr vnitra,
- ministr práce a sociálních věcí,
- předseda Ústavního soudu,
- předseda Nejvyššího soudu,
- Český helsinský výbor,
- monitorovací výbor Parlamentního shromáždění Rady Evropy,
- velvyslanectví Spojených států amerických.
III. oběť diskriminace : Alena Pichrtová,
bytem Praha 10, U Roháčových kasáren 1030/20.
IV. porušovaná ustanovení Listiny základních práv a svobod, popř. mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách :
Listina základních práv a svobod, čl. 32 odst. 1 a 4 - Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona; péče o děti a jejich výchova je právem rodičů.
V. popis případu a dosavadního postupu ve prospěch oběti diskriminace a jeho úspěšnost :
Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 25 Co 382/96-143 ze dne 17.12.1996 bylo pravomocně rozvedeno manželství Aleny Pichrtové a synové J.a P. svěřeni do výchovy otci.
V soudním řízení bylo jednoznačně prokázáno, že paní Pichrtová je stejně jako otec dětí schopna o ně řádně pečovat a vychovávat je. Zároveň bylo prokázáno, že již v době rozvodu byli oba chlapci proti matce otcem negativně ovlivňováni. Krajský soud v Praze proto ve svém rozsudku učinil závěr, že „je v zájmu nezletilých, aby se rozvíjel jejich citový vztah k matce a z tohoto důvodu je v zájmu nezletilých dětí nutné, aby se kontakt mezi nimi a matkou uskutečňoval. Zde je na navrhovateli (otci nezl.), aby projevil své výchovné schopnosti a vedl oba syny k lásce k matce a umožnil synům s matkou kontakt.“
Protože i v době po rozvodu bylo paní Pichrtové ve styku s dětmi bráněno (mj. jí byl také znemožněn vstup do bytu, ve kterém měla stále trvalé bydliště), podala k příslušnému soudu návrh na úpravu styku. Řízení je vedeno u Okresního soudu Praha východ pod sp.zn. Nc 62/95 samosoudcem Justinem Machovčákem, prom. práv. Postup soudu však nesměřuje k rychlé a účinné ochraně porušovaných práv, jak mu ukládá Ústava a další právní předpisy, vytváří naopak příznivé podmínky pro prodlužování protiprávního stavu a diskriminace.
Paní Pichrtová je tak při naplňování svého práva na výchovu vlastních dětí, resp. na podíl na této výchově, stále zcela závislá na libovůli bývalého manžela, který oba syny k dobrému vztahu k matce nevede. Krátkodobě a s obtížemi se stýká pouze se synem J., který popouzení proti matce dosud nepodlehl. Syn P. se s matkou stýkat odmítá.
Za tohoto stavu podaný návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku alespoň v minimálním rozsahu soud zamítl s odůvodněním, že „styk matky s nezletilými se uskutečňuje“ (?!). Prostřednictvím sociální pracovnice Věry Daňkové s vydáním předběžného opatření nesouhlasil ani kolizní opatrovník dětí - orgán péče o dítě Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, jestliže se nezletilý P. s matkou stýkat nechce.
Nezletilé dítě tak s aktivní podporou státních orgánů zavrhuje svou matku. Otázkou zůstává, zda by titíž zástupci státní moci témuž dítěti a témuž otci stejně velkoryse tolerovali také např. odmítání školní docházky !
Na základě tří stížností na průtahy v řízení a na nevhodné chování byly v práci soudce Justina Machovčáka předsedou soudu shledány vždy nedostatky a opakovaná porušení zákona; na stavu věci se však nic nemění. Paní Pichrtová žije dále v právní nejistotě, právo - o spravedlnosti nemluvě - je jí stále odmítáno. I nadále je ve svých rodičovských právech diskriminována. U nezletilých J. a P. Pichrtových se úspěšně rozvíjí syndrom zavrženého rodiče.
(Pozn. : Publikaci Syndrom zavrženého rodiče vydalo v roce 1996 Ministerstvo práce a sociálních věcí jako metodickou pomůcku určenou „především sociálním pracovníkům a dalším specialistům, v jejichž pracovní náplni je péče o děti, zejména v souvislosti se spory rodičů při rozvodovém řízení a po něm“.)
VI. doporučená opatření :
- zvýšený důraz orgánů soudního dohledu na plynulost řízení ve věcech péče o nezletilé děti,
- změna zavedené praxe přidělování opatrovnických věcí začínajícím soudcům nebo soudcům pokročilého věku, kteří již nároky soudcovského povolání nezvládají,
- doplnění odborné přípravy soudců a justičních čekatelů o současné relevantní poznatky o podmínkách zdravého vývoje dítěte a o dětské rozvodové psychopatologii,
- pravidelná a soustavná kontrola skutečné, nikoliv formálně vykazované odborné způsobilosti sociálních pracovnic orgánů péče o děti (orgánů sociálně právní ochrany).
zpracoval : Luboš Patera
zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem
Potvrzuji pravdivost výše uvedených údajů a dávám - nedávám* souhlas se zveřejněním této zprávy.
*
nehodící se škrtněte........................................
oběť diskriminace, popř. její zákonný zástupce