I. adresát : Rada pro lidská práva vlády České republiky

- ministr spravedlnosti,

- ministr vnitra,

- ministr práce a sociálních věcí,

- monitorovací výbor Parlamentního shromáždění Rady Evropy,

okr. Benešov

Podáním ze dne 27.6.1997 zahájil Jaroslav Klíč soudní řízení o úpravu styku s dcerou, když předchozí mimosoudní dohoda mezi rodiči nebyla matkou plněna. K odbornému vyjádření dle ust. § 127 odst. 4 o.s.ř. byla v této věci vyzvána PhDr. Milena Lepierová, klinická psycholožka. Soudem jí byly m.j. položeny otázky, zda má nezl. Michaela k otci citové vazby, zda je otec schopen navázat s dítětem kontakt a jak častý styk nezletilé s otcem by měl být z hlediska dalšího vývoje dítěte.

Ve svém podrobném a důkladném vyjádření klinická psycholožka kromě jiného uvedla, že styk Michaely s otcem doporučuje a považuje jej pro další vývoj dítěte za pozitivní. Podle jejího hodnocení se pan Klíč dokázal na setkání s dcerou velmi dobře připravit, uměl ji vhodně zaujmout a ukázat jí, že ji má rád. Nemá podle psycholožky na dceru ani přehnané nároky ohledně jejich vztahu, je trpělivý a přizpůsobivý.

Naopak PhDr. Lepierová zjistila, že nezl. Michaela je před setkáním s otcem traumatizována matkou a jejími rodiči, kdy babička Michaele doslova zakazuje s otcem hovořit. Podle psycholožky je zřejmé, že rodina matky klade dítěti silné zákazy a v jejich přitomnosti je dítě v psychickém napětí. Soudy babičky, která dle psycholožky Michaelu úmyslně klame a vytváří tak pod rouškou „vše dobré pro dítě“ nezdravý traumatizující mýtus o dítěti odvrženém otcem, považovala PhDr. Lepierová za vysloveně destruktivní. Uvedla také, že je nutné, aby rodina, kde Michaela žije, dostala soudním rozhodnutím povinnost připravit ji na setkání s otcem takovým způsobem, aby proběhlo bez problémů, a vyslovila obavu, zda prostředí, v němž Michaela žije, je pro ni zdravé a zda jí dokáže umožnit vlastní myšlenkový a citový rozvoj v budoucnosti.

Snad i na základě odborného vyjádření soud vyhověl návrhu pana Klíče a usnesením č.j. P 201/94-77 ze dne 17.4.1998 styk upravil předběžným opatřením. Navržený rozsah styku v sobotu každý sudý týden od 9 do 12 hodin však zredukoval na pouhou jednu hodinu, m.j. i se zdůvodněním, že takový rozsah je úměrný věku dítěte (?). Naopak správně soud ve výroku i v odůvodnění stanovil, že matka je povinna nezl. Michaelu na styk řádně připravit, a to zejména po psychické stránce. Účastníky též poučil, že neplní-li povinná matka dobrovolně, co jí bylo vykonatelným předběžným opatřením uloženo, může oprávněný otec podat návrh na výkon rozhodnutí.

Ani soudem upravený styk nezl. Michaely s otcem není však matkou a jejími rodiči respektován. Panu Klíči není dcera nikdy v soudem určené době předána, naopak, pokud je prarodiči (matkou zcela výjimečně) vůbec vyvedena před dům, je předtím proti otci negativně ovlivněna. Prarodiče Michaely - Zdeňka a Stanislav Koubkovi - se k panu Klíči před dcerou chovají výsměšně a zahrnují jej vulgárními urážkami. Bez souhlasu natáčejí videokamerou jeho i jeho přítelkyni s dcerkou ve věku Michaely. Otevřeně mu také vyhrožují, že jej nechají zbavit všech práv k dceři, že to mají již dobře zařízené a vše pod palcem.

Návrhy na výkon rozhodnutí pan Klíč však přes shora uvedené soudní poučení podává již od června 1998 marně. Matka byla dosud pouze vyzvána, aby předběžné opatření plnila, pokuty podle ust. § 273 odst. 1 o.s.ř. k vynucení plnění jejích povinností ji však soud neuděluje a ani nezařizuje odnětí Michaely a její předání otci na určenou dobu. Návrhy nejsou ani zamítány, takže proti bezpráví nemůže zakročit ani odvolací soud. Přitom při ústním jednání dne 9.11.1998 se matka do protokolu otevřeně vyjádřila, že si nepřeje, aby se dcera s otcem stýkala. O otevřeném negativním postoji prarodičů Koubkových k panu Klíčovi i k jeho styku s vlastním dítětem má soud také písemné zprávy orgánu sociálně právní ochrany („Dne 11.12.1997 zaslán naším OPD matce dítěte upozorňující dopis ohledně styku otce s nezl. dcerou. Během týdne pak na dopis telefonicky reagovala babička dítěte, paní Koubková, její reakce byla zamítavá. Naznačuje, že domluvy OPD rozhodně neovlivní rozhodnutí rodiny neumožňovat styk otce s dítětem.“ a pod.).

V řízení o stanovení dohledu nad nezl. Michaelou bylo soudem dne 25.11.1998 jednání odročeno za účelem vydání rozhodnutí. Ačkoliv podle ust. § 156 odst. 2 o.s.ř. lze z tohoto důvodu jednání odročit nejdéle na dobu deseti kalendářních dnů, dosud se tak nestalo !

Před soudem bylo tedy dostatečně prokázáno, že na straně nezletilé Michaely a jejího otce nejsou žádné překážky pro uchovávání a rozvíjení vzájemných rodinných vztahů a tyto jsou i z hlediska jejího budoucího zdravého vývoje žádoucí. Pan Klíč své schopnosti prokázal i návštěvami dcery ve škole, jejichž přirozený průběh byl doložen fotografiemi i písemným vyjádřením třídní učitelky (soudkyně naopak projevila nelibost, že se otec opovážil své dítě navštívit mimo rámec styku vyměřeného matkou ignorovaným předběžným opatřením; zřejmě žije v domnění, že styk milostivě povolila, nikoliv soudním rozhodnutím zaručila jeho nezbytné minimum). Matka a její rodiče rovněž otevřeně projevili své zlé úmysly styku Michaely s otcem bránit. Přesto Okresní soud v Pelhřimově prostřednictvím soudkyně JUDr. Aleny Jírů porušovaným právům zákonem a Ústavou uloženou právní ochranu neposkytuje, svou nečinností protiprávní stav naopak podporuje.

Usnesením č.j. P 201/94-196 ze dne 8.3.1999 soud také ustanovil soudního znalce k podání znaleckého posudku (rovněž i pro řízení o výkon rozhodnutí; v exekučním řízení tedy přezkoumává vykonávané rozhodnutí - viz poznámky dole) v němž má zodpovědět rovněž otázky, jaký je vzájemný citový vztah mezi Michaelou a oběma rodiči, zda je otec schopen navázat kontakt s dítětem a zda je v zájmu duševního zdraví dítěte styk vůbec upravovat, tedy otázky, které důkladně a srozumitelně zodpověděla již před rokem klinická psycholožka, jejíž otcem opakovaně navrhovaný svědecký výslech soud však odmítl provést !

Soud tedy navíc postupuje nehospodárně, když opakuje odborné důkazy, aniž by dokazování jednoduše doplnil svědeckou výpovědí klinické psycholožky, jíž si sám k podání odborného vyjádření vybral a neměl by proto mít ve smyslu ust. § 127 odst. 4 o.s.ř. o správnosti jejích závěrů pochybnosti. Náklady tohoto nadbytečného důkazu jsou pochopitelně účtovány pouze rodičům (zatím 4000,- Kč zálohy pro každého; 1800,- Kč stálo již odborné vyjádření a a záloha na ně ve výši 3000,- Kč byla zprvu vyměřena pouze otci !) ačkoliv jej bez jakéhokoliv kvalifikovaného zdůvodnění spolu s matkou alibisticky navrhovala a prosazovala také kolizní „opatrovnice“ paní Hlaváčková z Okresního úřadu v Pelhřimově - měla by tedy náklady nést i ona !

Tímto způsobem z vůle JUDr. Aleny Jírů je tak pan Jaroslav Klíč nucen neustále prokazovat svou nevinu a platit za to nemalé částky (po psychologickém odborném vyjádření a psychologickém znaleckém posudku bude jistě následovat posudek psychiatrický, popřípadě revizní, prováděný specializovaným ústavem s náklady již desetitisícovými !) a nezletilá Michaela je i nadále vystavována zhoubnému vlivu výchovně patologického prostředí, které u ní systematicky a úspěšně rozvíjí syndrom zavrženého rodiče ! Místo zabezpečení příležitosti ke svobodnému rozvíjení jsou jejich přirozené rodinné vztahy dále uměle a účelově problematizovány, a to státními orgány povolanými k jejich ochraně.

Český „právní“ stát tak odmítá zabezpečit v úvodu zmíněná základní práva a dva plnoprávné občany diskriminuje.

(Pozn.: „I při nařízení výkonu rozhodnutí podle ust. § 272 a 273 o.s.ř. exekuční soud vychází především ze zkoumání materiálních a formálních předpokladů vykonatelnosti rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost a zakládají práva. Navzdory zvláštnostem postupu při provádění tohoto výkonu rozhodnutí, které vyplývají z toho, že se nepoužije ust. § 252 - 271 o.s.ř., nemůže soud výkonu rozhodnutí zkoumat důvody a správnost vykonávaného rozhodnutí a nemůže ani hodnotit jeho povahu či formu nad rámec právě předpokladů vykonatelnosti.“

usnesení Městského soudu v Praze č.j. 16 Co 313/98-(V.272) ze dne 17.9.1998)

- zvýšený důraz orgánů soudního dohledu na plynulost řízení ve věcech péče o nezletilé děti,

- doplnění odborné přípravy soudců a justičních čekatelů o současné relevantní poznatky o podmínkách zdravého vývoje dítěte a o dětské rozvodové psychopatologii,

- pravidelná a soustavná kontrola skutečné, nikoliv formálně vykazované odborné způsobilosti sociálních pracovnic orgánů sociálně právní ochrany, stanovení kritérií pro jejich osobní odpovědnost za náklady navrhovaných důkazů soudních řízení péče o nezletilé.

zpracoval : Luboš Patera

Potvrzuji pravdivost výše uvedených údajů a dávám - nedávám* souhlas se zveřejněním této zprávy.

* nehodící se škrtněte

........................................