8.2 ORGÁNY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

Oddělení sociálně právní ochrany dětí (dříve OPD), většinou spadají pod sociální odbor okresních či obvodních úřadů. Úlohou těchto orgánů v rozvodovém řízení je, v roli kolizního opatrovníka, zastávat zájmy a práva dítěte před soudem. Kolizním opatrovníkem je oddělení stanoveno přípisem soudu podle § 37 odst. 2 zákona o rodině (podrobně kapitola Právní předpisy) a to i v případě, že rodiče sami uzavřou o porozvodovém uspořádání poměrů dítěte dohodu.

Pracovnice oddělení, která dostane případ k vyřízení musí do jednoho měsíce zpracovat zprávu o poměrech v rodině, životním prostředí dítěte a výchovných předpokladech rodičů, v jejímž závěru by mělo být doporučení svěření dítěte jednomu z rodičů, případně oběma do střídavé péče. Zpravidla zpráva obsahuje i návrh rozsahu styku s rodičem, jemuž dítě nebude svěřeno do péče.

Oddělení sociálně právní ochrany dětí zastává zájmy dítěte i nadále, v případě pokračujících sporů o výchovu dítěte.

8.2.1 Kritéria pro posuzování kvality výchovných schopností rodičů

Při své práci se mohou sociální pracovnice opřít o zpracovaný seznam kritérií. Ta jsou výsledkem práce celých skupin psychologů, sociálních pracovníků, soudců a soudních znalců. Jsou určena pro všechny profese zasahující do rozhodování o svěření nezletilých dětí do výchovy. Pro potřeby sociálních pracovníků byla publikována v roce 1993 v metodickém materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR „Nové pohledy na rozvodovou tématiku„. Později ještě v dalších publikacích. Například v knize Průvodce rozvodem pro všechny zúčastněné E. Bakaláře. Každé kritérium je doprovázeno podrobným vysvětlením a komentářem. Kritéria jsou uspořádána podle své závažnosti a umožňují tak, utvořit si systematický přehled a posoudit, u kterého z rodičů je suma pozitiv vyšší.⁵³

1. osobnost rodiče

Nejdůležitější kritérium zahrnující pojmy jako citová zralost, psychosociální zralost, produktivní orientace. Negativními složkami osobnosti, hovořícími v neprospěch rodiče, jsou emoční labilita, nízká odolnost proti stresu, narušená osobnost.

2. vztah rodiče k dítěti

Při hodnocení tohoto kritéria je nutná schopnost rozpoznat různé druhy lásky k dítěti. Posuzovatel musí odlišit lásku zdravou, zaměřenou na rozvoj a štěstí dítěte a lásku sobeckou zaměřenou především na uspokojení vlastních potřeb.

Posuzovatel by se měl zejména zaměřit na znalost vnitřního světa dítěte, schopnost rodiče vidět klady a zápory dítěte realisticky, účast rodiče na základních aktivitách péče o dítě, schopnost rodiče projevit vůči dítěti emoční vřelost.

3. charakter, morálka, struktura mravních norem rodičů

Při posuzování tohoto kritéria se vychází z informací o případných trestných činech rodiče, přestupcích a disciplinárních řízeních. Mimo to má velkou vypovídací hodnotu rozvodové chování rodiče, způsob, jakým řeší konflikty, jak bojuje. Analyzuje se, jak rodič dodržuje práva dalších zúčastněných osob (právo dítěte na druhého rodiče a další příbuzné, či právo druhého rodiče na styk s dítětem).

4. respekt k právu dítěte stýkat se s druhým rodičem

Kritérium úzce souvisí s předchozími. Má-li totiž rodič zdravou osobnost, má-li pozitivní vztah k dítěti, má-li dobrý charakter, nebrání dítěti ve styku s druhým rodičem i když proti němu může mít některé osobní výhrady. Dospěje-li posuzovatel k přesvědčení, že jeden rodič plánuje přerušit styk dítěte s druhým rodičem, pak je to velmi závažný faktor, zásadně snižující kvality takto smýšlejícího rodiče.

5. vztah dítěte k rodiči

Zjišťuje se kvalita a intenzita takového vztahu i to, jak rodič umí uspokojovat dětské potřeby. Stává se , že dítě si vytvoří pevný citový vztah k rodiči, jehož celkový profil a výchovné předpoklady jsou velmi podprůměrných kvalit. S tím se můžeme setkat zejména, pokud je tento rodič jediná osoba , která byla dítěti určitou dobu nablízku. Případně když rodič znemožňuje dítěti navazovat jiné vztahy nebo ho přímo manipuluje a někdy i korumpuje. Tyto aspekty je třeba rozpoznat.

6. vzor pro vytvoření sociální zejména sexuální role, identity

Rodič stejného pohlaví je velmi důležitý pro úspěšné přijetí sexuální role dítěte. Výzkumy ukázaly , že děti žijící s jedním rodičem se přizpůsobují lépe, je-li tento rodič stejného pohlaví.

7. úroveň vzdělání a inteligence rodiče

Snadno hodnotitelné kritérium. Úroveň vzdělání vypovídá i o cenných povahových vlastnostech jako je cílevědomost, houževnatost, vytrvalost. Rodič, který má vyšší vzdělání a inteligenci, bude dítě více stimulovat v jeho rozumovém rozvoji, předá více zkušeností a poznatků.

8. šíře rodinného zázemí

Širší rodinné zázemí je pro všestranný rozvoj dítěte a jeho pocit životní jistoty příznivější. Za širší rodinné zázemí se považují zejména prarodiče, strýcové, tety a jejich děti. Důležité je jaké jsou vztahy mezi příbuznými i jak daleko bydlí, jak často se vídají apod. A hlavně do jaké míry jsou ochotni se angažovat. Význam mají též nemovitosti blízkých příbuzných, kde rodič může s dítětem trávit víkendy a prázdniny.

9. kontinuita prostředí pro dítě

Děti by neměli přetrhávat svazky s důležitými osobami a s prostředím, na které si zvyklo. Kromě příbuzných sem patří i kamarádi, učitelé, sousedé.

10. socioekonomický status

Má-li rodič více finančních prostředků, může zajistit dítěti lepší životní podmínky. Je pro něj jednodušší udržet určitou životní úroveň dítěte. Toto kritérium je na posledním místě, jako nejméně důležité, neznamená to však, že je zanedbatelné. Při posuzování výchovných předpokladů rodičů mu soud přisuzuje tím větší váhu, čím je dítě mladší.

Žádné z těchto kritérií nelze posuzovat samostatně, ale pouze komplexně, všechny najednou. Opravdovou cenu má pouze suma zjištěných skutečností, na základě které se již dá usuzovat na výchovné předpoklady rodičů.

8.2.2 Postup při zpracování zprávy

Sociální pracovnice oddělení sociálně právní ochrany na podnět soudu připraví zprávu dokumentující celkové poměry v rodině. Podklady pro zprávu získávají návštěvou v rodině a rozhovorem s rodiči. Mimo to si zajišťují také informace ze školy dítěte a od jeho lékařky (mají většinou písemnou formu). Ke zprávě se přikládá písemné vyjádření rodičů o tom, proč chtějí dítě do své péče a jakým způsobem zajistí styk s druhým z rodičů.

Návštěva v rodině

V rámci návštěvy v rodině se hodnotí životní prostředí dítěte včetně hygienických podmínek. Sleduje se jaký prostor má dítě k dispozici, zda má vlastní pokoj nebo alespoň určité soukromí, a možnost nerušeně se připravovat do školy.

Rozhovor

Součástí rozhovoru je vyplnění standardizovaného dotazníku. Ten se táže, mimo iniciálů, na bytové podmínky, zdravotní stav, další členy domácnosti a další vyživovací povinnosti rodiče.

V rámci rozhovoru se zjišťují tyto skutečnosti:

# Osobní data rodičů. Jejich vzdělání, pracovního zařazení, výše příjmu, pracovní doby apod.

# Vztahy mezi jednotlivými členy rodiny, včetně toho, kdo se dítěti věnuje.

# Případné jednostranné ovlivňování dítěte proti jednomu rodiči.

# Případné amorální nebo asociální chování některého z rodičů, které by mohlo narušit nebo ohrozit vývoj dítěte.

# Na základě čeho se rodiče dohodli o úpravě poměrů po rozvodu. V případě jejich neshody, je žádána argumentace podporující svěření do výchovy toho, kterého rodiče. Šetří se i postoj druhého rodiče k těmto názorům a zjišťuje se, jaké jsou jeho alternativní návrhy.

# Povaha, zájmy, volnočasové aktivity dítěte (i kdo je platí). Prospěch dítěte, jeho výchovné problémy. Zdravotní stav dítěte a jeho speciální potřeby.

Někdy hovoří pracovnice s dítětem, pokud je to s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost možné.

Na základě výše popsaného postupu a zjištěných skutečností vypracuje sociální pracovnice zprávu obsahující zdůvodněný návrh na úpravu poměrů, ke které se ještě jako svědek vyjadřuje před soudem.

8.2.3 Role orgánů sociálně právní ochrany dětí v pokračujícím sporu o dítě

Rozhodnutím soudu o svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů a vymezením styku s dítětem pro druhého, porozvodové spory o děti často nekončí. Matky někdy nerespektují stanovenou úpravu poměrů a neumožňují dětem kontakt s otcem (nebo naopak).

Základní charakteristikou postavení orgánů sociálně právní ochrany dětí ve sporu je obrana zájmů dítěte. Zájmem dítěte je v této situaci, kdy bránění ve styku je bezdůvodné, otec nepředstavuje pro dítě žádné nebezpečí, neohrožuje ho fyzicky ani narušením jeho psychosociálního vývoje, jednoznačně udržení plnohodnotného vztahu s otcem. Tento zájem je deklarován v Úmluvě o právech dítěte v článku 9 odst 3 jako právo dítěte na pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči a je podpořen mnoha odbornými výzkumy dokazujícími nenahraditelnost blízkého vztahu dítěte s otcem.

Na oddělení sociálně právní ochrany dětí se případ vrací (pokud není průběžně sledován) většinou na podnět otce, dožadujícího se styku. Sociální pracovnice znovu zanalyzuje situaci, zhodnotí výchovné poměry dítěte a podnikne kroky k nápravě. Zákon opravňuje orgán sociálně právní ochrany dětí k použití několika opatření, která by měla vést k nápravě. Podrobně je právní postup oddělení sociálně právní ochrany dětí rozebrán v kapitole Právní předpisy. Sociální pracovnice může uskutečnit pohovor s matkou, bránící dítěti ve styku s otcem a pokusit se ji přimět k dodržování rozhodnutí soudu nebo dohody. V případě neúspěchu může přistoupit k udělení napomenutí matce nebo stanovení dohledu nad dítětem a tedy i stykem s otcem. Další možností je podání návrhu na změnu výchovy. Bránění ve styku je kvalifikovanou změnou poměrů a je důvodem pro změnu výchovy. Protože bránění ve styku je trestným činem, může podat i návrh na trestní stíhání matky.

Sociální pracovnice by měla postupovat rychle, protože prodleva s sebou přináší komplikace , prohloubení problému a je vždy v neprospěch dítěte. Hrozí rozvoj syndromu zavrženého rodiče, při kterém je cesta k nápravě již velmi komplikovaná a pomalá.

Následující část

Zpátky na obsah

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.