NAD NÁVRHEM NOVELY ZÁKONA O RODINĚ

s PaeDr. Alenou Gajdůškovou, tajemnicí poslaneckého klubu Českomoravské strany středu a mluvčí Sekce žen ČMSS

• Poslanecký klub Vaší strany předložil parlamentu návrh novely zákona o rodině. Kdo se podílel na jeho vypracování?

Návrh vznikl v Sekci žen naši strany ve spolupráci především s Klubem osamělých maminek — dnešním Sdružením osamělých rodičů.

• V jakém stádiu je nyní Vaše navrhovaná novela?

Je projednávána ve výborech poslanecké sněmovny. U novel zákonů se ně-kdy zkracuje legislativní proces tím, že se požádá organizační výbor parlamentu o upuštění od zásad. My jsme si mysleli, že tato novela je natolik závažná a hlavně rychle potřebná, že nám bude vyhověno a Zásady prominuty. Navíc se ví, že se pracuje nebo by se mělo pracovat na vytvoření celého nového rodinného práva. Chtěli jsme tedy touto novelou řešit opravdu jen nejbolavější záležitosti a vy-řešit je rychle, protože děti rostou, čas se nezastaví a mnohé děti i rodiny tím samo-zřejmě trpí. Předpokládali jsme rovněž, že legislativní proces tím urychlíme. Bohužel, organizační výbor vypracování zásad neprominul, takže právě v této době se zásady dopracovávají po formální stránce, aby mohly být co nejdříve před-loženy.

• Jakými úvahami jste se při práci na návrhu novely řídili?

U současného zákona je naprosto nevyhovující, že dítě je považováno za jakýsi objekt s kterým je rodiči více či mé-ně dobře nakládáno. My jsme se v naši novele tento stav snažili obrátit a zakotvit tam takové formulace, aby dítě samo se stalo rovnocenným subjektem a muselo by být dbáno také na to, co si přeje, co si myslí a dbáno především jeho zájmů. Považujeme dítě v souladu s Úmluvou o právech dítěte a s psychologickou a pedagogickou vědou za plnoprávný subjekt v rodině

V dnešní ekonomické situaci, pokud zůstane rodič s dítětem sám, je na tom po ekonomické stránce velmi špatně. Částky na výživné nedostačuji. Neúplné rodiny jsou podle statistik příjmů na těch nejspodnějších příčkách, a proto náš návrh řeší i otázku výživného.

Další záležitost, kterou jsme se snažili vyřešit, bylo předcházení problémům, které jsou kolem rozvodu. Manželé by měli právo se dohodnout ještě před uzavřením sňatku na určitém majetkovém vyrovnání. Předpokládáme totiž, že pokud lidé k sobě mají dobrý vztah, jsou ochotni ke kompromisu, jsou schopni se dohodnout. V období konfliktů se nedohodnou na ničem. Zakotvení určitých řešení do manželské smlouvy by mělo předejít různým problémům, které při rozvodu vznikají a tím ušetřit spoustu trápení i v podstatě dětem, protože i ty jsou většinou do nich zatahovány.

Další navrhovaná úprava je tzv. konsensuální rozvod, kdy by bylo možné, a konzultovali jsme to se soudci, mnohá manželství více méně bezbolestně rozvést, pokud se manželé dohodnou, třeba i na majetkovém vyrovnání a podobně. Bohužel, dnešní zákon to neumožňuje.

Když jsme se tedy do novely pustili, šlo nám o to, abychom se především postavili za dítě, abychom záležitosti dotýkající se dětí, tzv. ošetřili a také, a to se nám myslím podařilo, abychom celý legislativní proces ke změně rodinného práva urychlili. O nutnosti změny nikdo nepochybuje, otázka ovšem zní, jaká změna a kdy by měla být provedena. Nám se tedy podařilo, že následně po odmítnuti naši žádosti a upuštění od zásad, vzešla z organizačního výboru iniciativa, aby sněmovna přijala usnesení, zavazující vládu k řešení toto problematiky. Usnesení bylo sněmovnou přijato ve znění, že vláda do října tJ. předloží zásady koncepce rodinné politiky. Nejsou to sice ještě zásady nového zákona, ale bude se již muset vyřešit, kdo za rodinnou politikou bude stát, kdo ji bude garantovat a jakým směrem se celé snažení bude ubírat. Myslím, že kdybychom nic jiného neudělali, tak tím, že jsme návrh naší novely předložili, jsme přispěli k urychlení celého procesu a můžeme být i spokojeni. Ale jak vidíte, nejsme, pracujeme na zásadách, jednáme i s různými občanskými skupinami, které se na nás obrátily nebo které kontaktujeme my a chceme zvednout jakousi vlnu veřejného mínění a tlak na parlament a vládu. Otevřít veřejnou diskusi, aby se práce urychlily.

• Konkrétně je legislativní postup jaký?

Jednotlivé kluby a výbory sněmovny se vyjádři k zásadám, my je potom zapracujeme do paragrafového znění, které znovu předložíme do parlamentu, tj. znovu k projednání do výborů a klubů.

• V jakém časovém horizontu by mohla Vaše novela přijít na pořad jednání plenární schůze, pokud by vše dobře proběhlo?

Já jsem obrovský optimista, takže si myslím, že do konce roku. Samozřejmě, že vláda by do konce října měla předložit zásady koncepce rodinné politiky — což není ještě zákon, a proto myslím, že by tyto záležitosti mohly probíhat paralelně. Naše novela vše v rodinném právu stejně neřeší, my jsme se zaměřili v podstatě jen na oblast dotýkající se bezprostředně dětí, protože si myslíme, že to spěchá.

• Pokud jde o konkrétní návrhy změn některých ustanovení, nebojíte se, že některé změny by mohly být zneužity i třeba proti zájmům dítěte?

Máte na mysli nějaký konkrétní paragraf? Upozorněte nás.

• Třeba navrhovaná změna § 27, tj. úprava styku s druhým rodičem. Podle Vašeho návrhu by se přihlíželo k přání dítěte. Je bohužel časté, že dítě může být ovlivněno rodičem, který jej má ve výchově, proti druhému. Ditě se potom třeba nechce s druhým rodičem stýkat, a to jen proto, že bylo ovlivněno.

Zde jde o to, o čem jsem již mluvila. Dítě by se mělo stát jakýmsi subjektem. Protože jsem pedagog tak vím, že dnes opravdu existuji možnosti, jak odbornými metodami zjistit, zda dítě je samo schopno situaci posoudit — to je v navrhovaném znění, a nakolik je ovlivněno rodičem a nakolik je to opravdovým přáním dítěte.

I když se těžko vžívám do situace mezi rozhádanými rodiči — já jsem to nikdy nezažila, ale jako pedagog, když uvazuji z pozice dítěte, ať je dítě ovlivněno nebo ne, ať je to jeho vnitřní nebo navozené přání, tak v zájmu jeho klidu, tzn. zdravé-ho vývoje, asi by se opravdu mělo zvažovat, zda za každou cenu dítě ke styku s druhým rodičem nutit, nebo zda by si jej druhý rodič měl za každou cenu vymáhat. Vím že je to strašné, nedokážu si představit, že by mi někdo nedal možnost stýkat se s vlastními dětmi, to musí být asi hrozné. Ale na druhou stranu, v zájmu dítěte je především klid a jedna výchovná linie. Rozpory, navádění proti sobě, kdy jeden rodič tvrdí to a druhý ono a dítě se těžko orientuje, mohou dítě maximálně stresovat a potom to vysloveně naruší je-ho charakter. To už si myslím, že je lépe trošičku couvnout a v zájmu klidného vývoje na nějaký čas ustoupit. Dítě dřív nebo později rozum nabere a samo si to přebere, ať již bylo manipulováno jakýmkoliv způsobem.

. Je zde i otázka druhá, zda by se posuzovaly příčiny, na základě kterých dítě jednoho z rodičů odmítá. Potom se může stát, že rodič, který tento stav způsobil a příčina je třeba i v něm a nemusí být morálně ospravedlnitelná, tak poznává, že se mu nemorální jednání muže vyplatit. Pamatovali jste i na takové situace?

To je další rozměr. Přiznám se, že tímto směrem jsme opravdu neuvažovali, ale opakuji, že jsme se snažili dívat z pozice dítěte a v zájmu dítěte je opravdu klidné zázemí.

- V návrhu změny § 27 se také ještě stanoví, že by styk rodičů s dětmi měl být řešen pouze dohodou rodičů, nikoliv soudním rozhodnutím. Kdo z rodičů by v takovém případě byl oprávněný posuzovat skutečný zájem dítěte?

Samozřejmě v zájmu dítěte je klid a pokud by se rodiče domluvili, je to ideální stav, protože tím by se eliminovaly veškeré výpady a schválnosti a další záležitosti, které dítě stresují a dotýkají se ho. Hlavně z těchto důvodů navrhujeme, aby styk byl řešen dohodou rodičů. Jinak skutečný zájem by měl samozřejmě posuzovat soud, pokud se rodiče nedohodnou.

• Ustanovení § 66 odst. 1 navrhujete změnit tak, že osvojiteli mohou být manželé nebo samotná žena. Nemyslíte, že jde o ustanovení diskriminační?

V čem diskriminační? My si naopak myslíme, že možnosti rozšiřujeme.

- Ve svém návrhu vylučujete, že by osvojitelem mohl být muž - otec.

Přiznám se, že mne to také napadlo, ale potom jsme uvažovali o tom, že žena a muž není totéž a většinou zena je citově a prakticky vybavena lépe k péči o dítě jako takové. Je sice pravda, že v zákoně bychom měli nechat i muže, ale ve skutečnosti si to nedokážu vůbec představit. To jsou opravdu vzácné výjimky mužů, kteří se dokáží po praktické stránce o ditě postarat, prát, vařit a podobně.

V tuto chvíli začalo již být v poslaneckém klubu CMSS poněkud rušno, přišli poslanci z plenárního zasedání sněmovny, nezbylo tedy než poděkovat za rozhovor a tvůrcům a předkladatelům novely zákona o rodině popřát úspěch při jejím projednávání.

L. P.

Napište nám i Vy, vážení čtenáři, svůj názor na stávající zákon o rodině. Napište nám, co by i podle Vás mělo být řešeno, případně jak. Vaše připomínky předáme kompetentním orgánům.

Redakce

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.