Rozvedení otcové - soudy nám berou děti

Markéta Bělíková, Mladá fronta DNES, 1. 11. 2000

P r a h a - Soudci okresních soudů v Praze svěřují - ve srovnání s ostatními krajskými soudy - nejvyšší procento nezletilých dětí do společné či střídavé péče obou rodičů. Organizace sdružující otce přesto tvrdí: Soudci nás okrádají o naše právo na výchovu potomka. " Soudy rozhodují v devadesáti procentech o tom, že děti půjdou do péče matky," tvrdí Karel Miffek, předseda Sdružení za dodržování práv rodičů a dětí. "Když matka brání bývalému muži ve styku s dítětem, může takto poškozený rodič podle zákona podat návrh na změnu výchovného opatření. Soud však status quo ponechá. Když se odvoláte k vyšší instanci, zamítnou vás," domnívá se Miffek.

Soudci se však brání: Více než polovina rozvodových řízení končí uzavřením dohody. Z devadesáti procent otcové své děti do péče nechtějí, a soudy proto rozhodnou na základě dohody rodičů. "To, že otcové podají nový návrh na základě změny poměrů, například když matka brání bezdůvodně ve styku s dítětem, jsou jen ojedinělé případy," vysvětluje soudkyně Haná Nová z Obvodního soudu pro Prahu 8. Právě dohoda rodičů tvoří základní osu, podle níž se řízení vyvíjí. Shodnou-li se rodiče na formě styku s dítětem, nepotřebuje podle zákona tato dohoda schválení soudu. O výchově nezletilých dětí - ať už při střídavé, společné, nebo výlučné péči, rozhoduje soud vždy. "Je to setrvačnost, alibismus a neochota soudců pustit se do netradičních řešení a měnit zaběhané myšlení. Výsledkem je diskriminace nás mužů," míní jednatel sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů Spravedlnost dětem Luboš Patera.

Soudci však k možnosti střídavé nebo společné péče, jež jim novela ukládá, přistupují opatrněji. "Aby tato forma péče fungovala, musí existovat vzájemný respekt rodičů," domnívá se místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Blanka Stiboříková. Jinak podle ní nemá tato forma péče smysl. S tím souhlasí i řada psychologů: "Nedokážou-li se rodiče dohodnout, jsem rozhodně proti střídavé péči. Zvláště je-li dítě ještě malé, mělo by mít alespoň stabilní domov," vysvětluje Ivana Slavíková z Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Stejný názor zastává i prezident Asociace manželských a rodinných poradců Petr Šmolka. Podle něj je dobré, že zákon tuto formu společné výchovy dítěte oběma rodiči umožňuje. Musí být však splněny vnější podmínky. "Není možné, aby dítě co čtrnáct dní nebo jednou za měsíc opouštělo svoji školu, kamarády a koníčky," říká Šmolka.

Nespokojení otcové však namítají, že i v případech, kdy by o střídavé nebo společné péči mohl soud v zájmu dítěte rozhodnout proti vůli jednoho z rodičů, svěří soudci dítě do péče matce. To potvrzují i někteří advokáti. "Situace se zlepšuje, ale stejně bych řekla, že soudci většinou rozhodují podle starého," domnívá se Soňa Titlbachová. Libor Vávra, prezident Soudcovské unie, stavovské organizace soudců, se však svých kolegů zastává. Rok a půl, tj. doba,po níž novela umožňující novou formu výchovy platí, je podle něj příliš krátká na to, aby se tato změna projevila v praxi. "Jedna věc je zákon. Druhá věc je rozhodnutí jednotlivého soudce, jak si jej vyloží a aplikuje," tvrdí prezident unie. Fakt, že někteří ze soudců skutečně jednají setrvačně, přiznává i soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Sovák. "Vím, že se někteří soudci nedokázali vyrovnat se situací, že je třeba respektovat mezinárodní úmluvy - například Úmluvu o právech dítěte, jež je nadřazena našim zákonům," uznává Sovák. Situace se však podle něj postupně lepší. Podle Sováka by řadu sporů o výchovu dětí umožnila řešit tzv. mediační služba, tedy pomoc profesionálů školených v oblasti práva a psychologie, kteří znesvářeným stranám pomohou vytvořit dohodu. "Bylo by dobré, kdyby se mediační služba rozšířila," uvažuje soudce. Sporně nahlíží pravomoce veřejného ochránce práv advokátka Soňa Titlbachová. "Lidé podle mne nového ombudsmana zavalí prací. Do samotného řízení ale veřejný ochránce práv zasahovat nebude moci," tvrdí advokátka.

Výlučná péče - dítě je svěřeno do péče jednoho z rodičů, druhý má soudem stanovený rozsah kontaktů s dítětem
Střídavá péče - rodiče bydlí každý zvlášť, soud stanoví období, po které se každý z nich bude o dítě starat
Společná péče - dítě bydlí v jednom bytě, rodiče se o péči dělí

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.