SOUHRNNÁ ZPRÁVA VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV O ČINNOSTI ZA ROK 2002

(výňatek)

2. ZVLÁŠTNÍ ČÁST - VYBRANÉ PŘÍPADY S KOMENTÁŘEM

2.1. Podněty, u nichž je dána příslušnost veřejného ochránce práv

2.1.7 Ochrana práv dětí, mládeže a rodiny a soc. nároky s ní spojené

V průběhu r. 2002 bylo v této oblasti evidováno 109 podnětů.

   Nejčastějšími podněty, kterými se veřejný ochránce práv v oblasti ochrany dětí, mládeže a rodiny zabývá, jsou stížnosti na činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Nejzávažnějším a zároveň poměrně častým pochybením jsou případy odebrání dětí rodičům bez dostatečného posouzení věcí či na základě důvodů, které nemají dostatečnou oporu v zákoně. Jiným pochybením bývá shledána zaujatost pracovníků orgánů sociálně právní ochrany dětí vůči některé ze stran, což může mít vliv na asistenci při uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem, negativní stanovisko prezentované v soudním řízení, kdy orgán sociálně-právní ochrany dětí vystupuje jako opatrovník, apod.

   Neméně závažnou skupinou případů je porušování práv v ústavních zařízeních pro děti a mládež, kterými jsou výchovné ústavy, diagnostické ústavy a dětské domovy. Během svých šetření veřejný ochránce práv shledává závažná porušení práv dětí nedodržováním právních předpisů či zásad stanovených v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána. Nejčastěji se veřejný ochránce práv se v této oblasti setkává s porušením Listiny základních práv a svobod a Umluvy o právech dítěte, zejména pak jejích článků 3, 9, 12, 16, 18, 19 a 20. Uvedené nerespektování právních norem se týká i ústředních orgánů státní správy při jejich výkladu či při vydávání vlastních vnitřních předpisů.

Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí

Podnět sp. Zn.: 157/2002/ZVOP/ZV

Veřejný ochránce práv konstatoval pochybení orgánu sociálně-právní ochrany dětí při zamítnutí žádosti rodiče o nahlédnutí do spisové dokumentace, pochybení obce ve vedení správního řízení o uložení výchovného opatření podle zákona o rodině a v řízení o uložení povinnosti rodičů využít odborné poradenské zařízení podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Veřejný ochránce práv na Základě svého šetření konstatoval pochybení orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD") Zamítnutí žádosti otce o nahlédnutí do spisové dokumentace. Podle Zákona o sociálně-právní ochraně dětí může OSPOD žádost rodiče o nahlédnutí do spisu zamítnout jen tehdy, pokud by nahlédnutí do spisové dokumentace bylo v rozporu se zájmem dítěte. OSPOD se pak s takovým tvrzením musí řádně vypořádat v odůvodnění svého rozhodnutí. Není dostačující, pokud úřad bez udání důvodu konstatuje, že nahlédnutí do spisu by bylo v rozporu se zájmem dítěte Během šetření veřejného ochránce práv odvolací orgán prvostupňové rozhodnutí zrušil. Odvolací řízení navíc odhalilo i neoprávněnou manipulaci sociálních pracovnic se spisovou dokumentací a vedení spisové dokumentace v rozporu se zákonem.

OSPOD pochybil i ve správním řízení o uložení opatření podle 43 zákona o rodině, neboť odmítl otce považovat za účastníka správního řízení, nevydal rozhodnutí a tuto skutečnost otci dítěte oznámil pouze dopisem až po vydání rozhodnutí. Zároveň s otcem po celé správní řízení jako s účastníkem řízení nejednal. Veřejný ochránce práv věc posoudil tak, že zájmem rodiče je, aby výchova jeho dítěte osobou, která má dítě svěřeno do výchovy, byla řádná. Právo rodiče na výchovu svého dítěte, není-li zbaven rodičovské zodpovědnosti, garantované Listinou základních práv a svobod zůstává zachováno, i když dítě s rodičem nežije ve společné domácnosti. Dopouští-li se rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče, jednání, jímž narušuje výchovu dítěte, má druhý rodič právo požadovat, aby OSPOD zjednal nápravu.

Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí má obec ze zákona povinnost rozhodnout o výchovných opatřeních, neučiní-Ii tak soud. Ve správním řízení pak vydá rozhodnutí, zda uloží opatření uvedená v zákoně o rodině. Pokud obec některé z opatření uloží, měla by sledovat, zda působení škodlivých vlivů na nezletilé dítě ustalo. Není-li tornu tak, má možnost z vlastního podnětu zahájit nové správní řízení a rozhodnout o uložení přísnějšího opatření nebo podat soudu podnět, aby vydal rozhodnutí o změně výchovných poměrů u nezletilého apod.

Poté, co otec podal příslušnému úřadu návrh na zahájení správního řízení, byl úřad povinen věc ve správním řízení projednat. K řízení je povinen přibrat všechny účastníky řízení. Správní řád vymezuje účastníka správního řízení tak, že je jím každý, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Za účastníka řízení se musí považovat i osoba, jejíž právo nebo právem chráněné zájmy a povinnosti jsou předmětným správním řízením přímo dotčeny, nebo i osoby, které toto tvrdí, a to dokud není rozhodnuto o opaku. Postavení účastníka řízení lze odejmout jedině rozhodnutím. V rozporu s právem byl proto postup úřadu, který rozhodnutí nevydal a otci oznámil pouze dopisem, že ho za účastníka řízení nepovažuje. Otce tak poškodil i tím, že mu znemožnil podat proti rozhodnutí o odnětí postavení účastníka správního řízení řádný opravný prostředek. Nápravu úřad nezjednal ani poté, co byl na svůj chybný postup opakovaně upozorněn.

Veřejný ochránce práv konečně konstatoval pochybení ve správním řízení o uložení povinnosti rodičům využít odborného poradenského zařízení podle 12 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Správní orgán zahájil správní řízení z vlastního podnětu a byl povinen postupovat podle správního řád. Zákon úřadu ukládá, aby o zahájení řízení uvědomil všechny známé účastníky řízení. Úřad však svoji zákonnou povinnost nesplnil, protože otce jako účastníka řízení nevyrozuměl. Otci tak znovu odňal možnost odvolat se proti rozhodnutí o nepřijetí za účastníka řízení, respektive proti rozhodnutí o využití odborného poradenského zařízení. Oba rodiče se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolali, odvolací orgán ho zrušil.

Úřad v tomto případě ve správním řízení pochybil čtyřikrát, což svědčí o neznalosti příslušné právní normy, tj. správního řádu. Navíc úřad i po upozornění otce nezjednal nápravu a na svém stanovisku setrval i po zásahu veřejného ochránce práv. V době zpracování této zprávy běží dotčenému úřadu lhůta k provedení opatření k nápravě.

(plné znění viz Zpráva o výsledku šetření podnětu ve věci pana Ringo Harmse

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.