PROHLÁŠENÍ Medicínské sekce sdružení Spravedlnost dětem ke společensky negativnímu jevu SYNDROM ZAVRŽENÉHO RODIČESpravedlnost dětem
V České republice se každoročně setkává s rozvodem nebo rozchodem svých rodičů přibližně 30 až 40 tisíc nezletilých dětí. Množství rodinných rozepří a soudních sporů o výchovu dětí nebo úpravu styku s nimi stoupá a představuje vysokou zátěž nejen pro děti a rodiče, ale také pro celou společnost. Jedním z průvodních jevů těchto situací je popouzení dítěte jedním z rodičů proti druhému, které často přerůstá až ke vzniku syndromu zavrženého rodiče. Dítě, závislé na rodiči s nímž žije a jím hrubě proti druhému rodiči popouzené a manipulované, si začne vyvíjet vlastní dynamiku postojů, až takového rodiče zavrhne zcela. Čím je dítě závislejší na popouzejícím rodiči, tím silněji se takto projevuje - musí projevovat, aby se rodiči popouzejícímu zavděčilo a neztratilo jeho oporu a lásku. Dítě pak pod masivním tlakem své rodiče a zkušenosti s nimi rozděluje bez ohledu na realitu jen černobíle: jeden je jenom hodný, druhý jen zlý a zavrženíhodný. Dítě zvnitřňuje postoje "hodného" rodiče a mechanicky opakuje jeho obvinění, kterým často ani nerozumí. Dochází tím ke škodlivé deformaci emocionálního vývoje dítěte, které je programováno k potlačování původně přirozeně pozitivních emocí. Dítě se učí projevovat emoce nenávisti vůči jedné z nejbližších osob bez vážného důvodu a aniž by přitom mělo pocit viny. Dítěti se zabrzdí a deformuje psychosociální vývoj. To vše vede k vážným psychopatologickým poruchám. Dítě ztratí téměř vše, co se zavrženým rodičem souvisí. Syndrom zavrženého rodiče jako společensky patologický jev není v České republice dostatečně reflektován. Dosavadní - tento jev popírající - strategie státních orgánů i většiny odborné veřejnosti naopak vytváří příznivé podmínky pro jeho další rozšiřování; praxe rozvodového systému rodiče k zapuzovacím praktikám přímo nutí. Na celkově zhoubné důsledky syndromu zavrženého rodiče proto upozorňujeme a hodláme se jím systematicky zabývat a přinášet poznatky i ze zahraničí. Rodičům, postiženým popouzením dětí a zavržením z jejich strany, nabízíme pomoc; státním a nestátním odborným pracovištím i odborné veřejnosti nabízíme spolupráci a k této spolupráci je zveme. Příslušné státní orgány, v jejichž pravomoci jsou zásahy do rodinných vztahů a ochrana zájmů a práv dětí i rodičů, vyzýváme, aby ve své činnosti syndromu zavrženého rodiče věnovaly náležitou pozornost a přijímaly opatření k analýze, předcházení a řešení tohoto závažného společensky negativního jevu. (1) Vládu České republiky pak výslovně žádáme, aby v souladu s Doporučením Rady Evropy č. R (98) 1 učinila potřebná opatření k zavádění a podpoře rodinné mediace, jako alternativního a v zahraničí osvědčeného způsobu řešení rodinných sporů. (2) Za Medicínskou sekci sdružení Spravedlnost dětem: MUDr. Jiří Švarc, MUDr. Eduard Němeček, MUDr. Jaroslav Jedlička, CSc. (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí může v rámci metodického řízení orgánů sociálně-právní ochrany dětí zajistit systematické proškolování sociálních pracovnic, které vykonávají úlohu tzv. kolizního opatrovníka v soudních řízeních ve věcech péče o nezletilé děti. Dále může zajistit výzkum uvedeného jevu ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí.
Ministerstvo zdravotnictví může syndrom zavrženého rodiče zařadit do problematiky týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte - CAN.
Ministerstvo spravedlnosti může zajistit výzkum v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a systematické informování a vzdělávání soudců a státních zástupců.
Další dokumenty k syndromu zavrženého rodiče naleznete zde. Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem. Za podporu děkujeme. |