Výsledky mezinárodního výzkumu dětí odděleně žijících rodičů

(Shrnutí)

Jan Piet J. de Man, diplomovaný dětský a rodinný psycholog, uznávaný mediátor v oblasti rozvodů a rodin

EVROPSKÝ ÚSTAV PRO BLAHO DÍTĚTE (Europäisches Institut für das Wohl des Kindes)

Z obsáhlého mezinárodního šetření prováděného po deset let mezi dětmi odděleně žijících rodičů vyplynuly tyto závěry, zajímavé i pro naše soudnictví:

1. Nejdůležitějším faktorem, ovlivňujícím vývoj dítěte nejvíc, je co nejméně konfliktů mezi odděleně žijícími rodiči. Proto by měl soud učinit taková opatření, aby byly spory mezi oběma rodiči co nejvíce vyloučeny. Dobrý vztah mezi rodiči je tou nelepší zárukou pro blaho dítěte.

2. Je-li pečovatelské právo přiznáno pouze jednomu z rodičů, může být toto právo snadno zneužito k poškození druhého rodiče (např. tak, že mu je omezován kontakt s dítětem). Aby se zabránilo takovémuto zneužívání, je třeba pečovatelské právo rozdělit co nejrovnoměrněji mezi oba rodiče. Matky jsou často neschopné poznat potřeby svých dětí, a uvědomit si, že děti nechtějí ztratit svého rodiče, kterého mají rády a který má rád je.

3. Stupňuje-li se spor rodičů o pečovatelské právo, děti konfliktem trpí a může to poškodit i jeho vztah k jednomu či oběma rodičům.

4. Neexistuje "schopnější" rodič. Snaží-li se soud najít "lepšího" rodiče, dítěti tím neprospívá. Vztahy k matce, otci, prarodičům a ostatním tvoří emoční univerzum, které je v útlém věku vzorem pro pozdější vztahy dítěte. Vědecké výzkumy ukázaly, že dítěti odloučení od jednoho z rodičů škodí, neboť potřebuje oba rodiče. Interview ukázala, že děti projevovaly s neobyčejnou a dojemnou intenzitou touhu po více kontaktech s otcem, která nepolevovala ani řadu let po rozchodu rodičů.

5. Kvalita vztahů dítěte s otcem je důležitá, závažnější je však délka návštěvy než její častost. V Evropě spočívá běžná zásada dvou bydlišť v tom, že je dítě střídavě týden u své matky a jeden týden u svého otce a ne jen každých 14 dní jeden víkend u jednoho z nich.

6. Bohužel bývá někdy role otce nedoceněna. Dlouho panoval názor, že postačí stabilní vztah mezi dítětem a jedním rodičů, zpravidla s matkou. Tento názor vyvrátily výzkumy v oblasti dětské psychologie, prováděné v posledních létech. Ukázaly, že si dítě vytváří diferencované vztahy s oběma rodiči a potřebuje oba, aby se mohlo plně rozvíjet.

7. Autoři výzkumu zdůrazňují spokojenost obou rodičů se střídavou péčí. Matky pak nepociťují tolik svou péči o dítě jako zátěž. Naučí se naopak respektovat oporu, kterou ve svém bývalém partnerovi mají. Potíže v důsledků střídání domácností a různých stylů života rodičů nebyly v naprosté většině případů potvrzeny.

8. Studie prokázala, že jsou rodiče, mající dítě ve střídavé péči, daleko spokojenější, mají mezi sebou daleko méně konfliktů a obracejí se výrazně méně na soud. I když se mezi nimi objeví rozpory, dovedou je mnohem snáze a civilizovaněji vyřešit. Více než 1/3 domácností se střídavou péčí uvedla, že se téměř výlučně obrací na druhého rodiče s prosbou o hlídání. Samostatně vychovávající matky naopak uvedly, že je hlídání dětí během dne jedním z jejich největších problémů.

9. Střídavá péče po týdnu během školního roku nevede k žádným poruchám chování.

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.