|
|
Odpověď Ministerstva spravedlnosti
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR
Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2
Sekretariát náměstka ministra
čj.: 253 5/2001-OSM-PP
VYŘIZUJE: JUDr.Nová
TEL. 02/21997258,259
FAX 02/24911 553
E-MAIL: namestek2@msp.justice.cz
Vážení,
dovolte mi v odpovědi k Vašemu podání předanému zdejšímu úřadu dne 26.9.2001 a označenému jako petice "Chceme šanci vychovávat svoje děti !" především sdělit, že byt' je podání vyjádřením názoru Vašich sdružení, a jako takové uspokojuje právo na svobodu projevu ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod, podněty v něm obsažené zasahují ve své podstatě do nezávislosti soudního rozhodování, což odporuje ust. § 1 odst. 3 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
Omezím se proto jen na několik poznámek k jednotlivým bodům Vaší petice. Novelizace zákona o rodině, platná od 1.8.1998, sleduje vmaximální míře ochranu zájmů nezletilých dětí, a proto důsledně preferuje dohodu rodičů při výchově dětí pro dobu po rozvodu manželství. Avšak procesní postup soudu není s to ochránit rodiče v náročné životní situaci od mnohdy přítomné úmyslné nevstřícnosti a neochoty vzájemně se na péči o děti dohodnout. Není reálné očekávat, že byť i formálně bezchybná úprava příslušných procesních a hmotněprávních norem nahradí možný deficit vzájemného pochopení opravdu lidsky zralých rodičů. S tím souvisí i Vámi zmiňovaná otázka svěření dítěte do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů. Rozhodování soudu v tomto směruje limitováno nejen zajmem obou rodičů o takovou výchovu, ale prioritně tím, zda budou takto nejlépe zajištěny potřeby dítěte, a zda - a to zdůrazňuji - oba rodiče skýtají záruky, že taková úprava bude plnit svůj účel. Faktické uplatnění institutu společné nebo střídavé výchovy je tedy možné jen za splnění zcela specifických a dojisté míry výjimečných předpokladů.
Ani urychlení řízení ve věcech péče o nezletilé či stanovení "závazných Ihůt" pro jejich projednávání (mimo těch již v občanském soudním řádu stanovených) nelze bez dalšího jednoznačně preferovat. Vámi požadovaný postup by mohl být za komplikovaných situací na újmu pečlivému prošetření všech relevantních okolností významných pro další život především nezl. dětí tak, aby byla zajištěna ochrana jejich práv, stabilita budoucího výchovného prostředí, a rovněž i lidsky přiléhavá forma řešení těchto životních problémů.
Pokud "omezením psychiatrizace přirozených rodinných vztahů v soudních řízeních" máte na mysli omezení vypracovávání znaleckých posudků z oboru psychologie event. psychiatrie pro účely opatrovnických řízení mohu než uvést, že vyžaduje-li soud v rámci zjišťování rozhodných skutečností provedení přiměřených důkazů, např. i znaleckými posudky, nejedná se v žádném případě o "psychiatrizaci přirozených rodirmých vztahů", ale výhradně o právo a především povinnost soudu co nejpečlivěji zjistit skutkový stav v situaci, kdy soudce musí využít k rozhodnutí odbomých znalostí specialistů z těch kterých oborů lékařské vědy.
K další výhradě Vaší petice týkající se stanovisek a názorů samotných nezl. dětí pouze odkazuji na čl. 12 Úmluvy o ochraně práv dítěte, dle kterého státy, jež tuto Úmluvu ratifikovaly, tedy i Česká republika, jsou povinny zabezpečit dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, jež se jej dotýkají. Názorům dítěte musí soudy věnovat patřičnou pozomost odpovídající jeho věku a mentální úrovni. Pokud se jedná o procesní prava dítěte, vyžaduje § 13 Úmluvy, aby se dítěti, které má podle vnitrostátních předpisů dostatečnou schopnost chápat situaci, dostalo v soudním řízení v záležitostech, které se jej týkají, náležitých informací, bylo konzultováno a mohlo vyjádřit svůj názor a bylo informováno o možných důsledcích jakéhokoliv rozhodnutí, které se dítěte dotýká. Smyslem úpravy je zdůraznit, že dítě není pouhým objektem příslušných soudních řízení. Promítnutím závazků, které Česká republika přijala ratifíkací uvedené Úmluvy je ust. § 100 odst.3 o.s.ř., na jehož znění odkazuji.
K té části Vaší petice, v níž požadujete psychologické a psychiatrické vyšetření duševního stavu soudců podotýkám, že všichni kandidáti na funkci soudce absolvují bez výjimky psychologické testy právě z důvodu zjištění, zda mají i v tomto smyslu předpoklady pro výkon tak náročné funkce, jakou funkce soudce bezesporu je. K požadavku na důsledné uplatňování kámých opatření proti soudcům, Ize než dodat, že k postupu dle zákona o kámé odpovědnosti soudců (zák. č. 412/1991 Sb.) je třeba konkrétních skutečností svědčících o zaviněném porušení povinností soudce formulovaných zakonem. Rozhodně ovšem takovým jednáním bez dalšího nemůže být právní názor soudce vyjádřený a řádně odůvodněný v soudním rozhodnutí, a to ani tehdy, neodpovídá-li subjektivním představám účastníka řízení. Právní řád České republiky zná mechanizmy ochrany lidských práv v situaci jejich faktického porušení.
K poslednímu požadavku petice na vypracování výkladového stanoviska, sděluji, že výklad zákona a jeho aplikaci mohou provádět jedině soudy při řešení a rozhodování konkrétních případů. Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy soudů, státních zastupitelství, vězeňství, probace a mediace může, získá-li v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, podat Nejvyššímu soudu podnět k zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů. Skutečnosti odůvodňující tento postup však v dané záležitosti dosud nejsou známy a nevyplývají ani z Vaší petice.
Vážení, věřím, že moje stanovisko přijmete s pochopením jeho důvodů a budete je tlumočit i členům vašich sdružení.
S pozdravem
Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2
Sekretariát náměstka ministra
Vážený pan
Luboš Patera
zmocněnec sdružení
Spravedlnost dětem
Bítovská9/1227 14000 Praha4
Co: Mgr. Karel Miffek
čj.: 253 5/2001-OSM-PP
VYŘIZUJE: JUDr.Nová
TEL. 02/21997258,259
FAX 02/24911 553
E-MAIL: namestek2@msp.justice.cz
V Praze dne 26.října 2001
Vážení,
dovolte mi v odpovědi k Vašemu podání předanému zdejšímu úřadu dne 26.9.2001 a označenému jako petice "Chceme šanci vychovávat svoje děti !" především sdělit, že byt' je podání vyjádřením názoru Vašich sdružení, a jako takové uspokojuje právo na svobodu projevu ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod, podněty v něm obsažené zasahují ve své podstatě do nezávislosti soudního rozhodování, což odporuje ust. § 1 odst. 3 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
Omezím se proto jen na několik poznámek k jednotlivým bodům Vaší petice. Novelizace zákona o rodině, platná od 1.8.1998, sleduje vmaximální míře ochranu zájmů nezletilých dětí, a proto důsledně preferuje dohodu rodičů při výchově dětí pro dobu po rozvodu manželství. Avšak procesní postup soudu není s to ochránit rodiče v náročné životní situaci od mnohdy přítomné úmyslné nevstřícnosti a neochoty vzájemně se na péči o děti dohodnout. Není reálné očekávat, že byť i formálně bezchybná úprava příslušných procesních a hmotněprávních norem nahradí možný deficit vzájemného pochopení opravdu lidsky zralých rodičů. S tím souvisí i Vámi zmiňovaná otázka svěření dítěte do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů. Rozhodování soudu v tomto směruje limitováno nejen zajmem obou rodičů o takovou výchovu, ale prioritně tím, zda budou takto nejlépe zajištěny potřeby dítěte, a zda - a to zdůrazňuji - oba rodiče skýtají záruky, že taková úprava bude plnit svůj účel. Faktické uplatnění institutu společné nebo střídavé výchovy je tedy možné jen za splnění zcela specifických a dojisté míry výjimečných předpokladů.
Ani urychlení řízení ve věcech péče o nezletilé či stanovení "závazných Ihůt" pro jejich projednávání (mimo těch již v občanském soudním řádu stanovených) nelze bez dalšího jednoznačně preferovat. Vámi požadovaný postup by mohl být za komplikovaných situací na újmu pečlivému prošetření všech relevantních okolností významných pro další život především nezl. dětí tak, aby byla zajištěna ochrana jejich práv, stabilita budoucího výchovného prostředí, a rovněž i lidsky přiléhavá forma řešení těchto životních problémů.
Pokud "omezením psychiatrizace přirozených rodinných vztahů v soudních řízeních" máte na mysli omezení vypracovávání znaleckých posudků z oboru psychologie event. psychiatrie pro účely opatrovnických řízení mohu než uvést, že vyžaduje-li soud v rámci zjišťování rozhodných skutečností provedení přiměřených důkazů, např. i znaleckými posudky, nejedná se v žádném případě o "psychiatrizaci přirozených rodirmých vztahů", ale výhradně o právo a především povinnost soudu co nejpečlivěji zjistit skutkový stav v situaci, kdy soudce musí využít k rozhodnutí odbomých znalostí specialistů z těch kterých oborů lékařské vědy.
K další výhradě Vaší petice týkající se stanovisek a názorů samotných nezl. dětí pouze odkazuji na čl. 12 Úmluvy o ochraně práv dítěte, dle kterého státy, jež tuto Úmluvu ratifikovaly, tedy i Česká republika, jsou povinny zabezpečit dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, jež se jej dotýkají. Názorům dítěte musí soudy věnovat patřičnou pozomost odpovídající jeho věku a mentální úrovni. Pokud se jedná o procesní prava dítěte, vyžaduje § 13 Úmluvy, aby se dítěti, které má podle vnitrostátních předpisů dostatečnou schopnost chápat situaci, dostalo v soudním řízení v záležitostech, které se jej týkají, náležitých informací, bylo konzultováno a mohlo vyjádřit svůj názor a bylo informováno o možných důsledcích jakéhokoliv rozhodnutí, které se dítěte dotýká. Smyslem úpravy je zdůraznit, že dítě není pouhým objektem příslušných soudních řízení. Promítnutím závazků, které Česká republika přijala ratifíkací uvedené Úmluvy je ust. § 100 odst.3 o.s.ř., na jehož znění odkazuji.
K té části Vaší petice, v níž požadujete psychologické a psychiatrické vyšetření duševního stavu soudců podotýkám, že všichni kandidáti na funkci soudce absolvují bez výjimky psychologické testy právě z důvodu zjištění, zda mají i v tomto smyslu předpoklady pro výkon tak náročné funkce, jakou funkce soudce bezesporu je. K požadavku na důsledné uplatňování kámých opatření proti soudcům, Ize než dodat, že k postupu dle zákona o kámé odpovědnosti soudců (zák. č. 412/1991 Sb.) je třeba konkrétních skutečností svědčících o zaviněném porušení povinností soudce formulovaných zakonem. Rozhodně ovšem takovým jednáním bez dalšího nemůže být právní názor soudce vyjádřený a řádně odůvodněný v soudním rozhodnutí, a to ani tehdy, neodpovídá-li subjektivním představám účastníka řízení. Právní řád České republiky zná mechanizmy ochrany lidských práv v situaci jejich faktického porušení.
K poslednímu požadavku petice na vypracování výkladového stanoviska, sděluji, že výklad zákona a jeho aplikaci mohou provádět jedině soudy při řešení a rozhodování konkrétních případů. Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy soudů, státních zastupitelství, vězeňství, probace a mediace může, získá-li v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, podat Nejvyššímu soudu podnět k zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů. Skutečnosti odůvodňující tento postup však v dané záležitosti dosud nejsou známy a nevyplývají ani z Vaší petice.
Vážení, věřím, že moje stanovisko přijmete s pochopením jeho důvodů a budete je tlumočit i členům vašich sdružení.
S pozdravem
JUDr. Alois Cihlář
náměstek ministra
Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.