Závěrečná zpráva - výsledek šetření ve věci podnětu JUDr. Vladimíra H.

Na základě podnětu, který podal JUDr. Vladimír H. jsem dne 24. 5. 2002 zahájila šetření správnosti postupu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve věci bránění otci ve styku s jeho nezletilými syny ze strany matky. Otec uvedl, že matka mu již několik měsíců brání ve styku s jeho nezletilými syny a že státní orgán na tuto situaci nereaguje. Příslušný úřad neprojednal ani jeho návrh na udělení napomenutí matce podle § 43 odst. 1, písmene a), zákona o rodině.

Šetřením, které jsem dnes ukončila, jsem zjistila, že v současné době je rodina v evidenci Okresního úřadu v Mostě pod spisovou značkou Om 554/01. Veškerý spisový materiál vedený v původním místě trvalého bydliště, tj. na Obvodním úřadu Městské části Praha 1, byl okresnímu úřadu předán. V současné době probíhá ve věci soudní řízení a orgán sociálně-právní ochrany požaduje vyhotovení znaleckých posudků na všechny členy rodiny.

Z celého spisu je patrné, že ze strany orgánu sociálně-právní ochrany v Praze a Mostě bylo opakovaně jednáno se všemi členy rodiny. Ze zápisů a materiálů uložených ve spisu je zřejmé, že v rodině několik let probíhala manželská krize. Oba manželé měli na zachování manželství zájem, ale průběžně docházelo k problémům a názorovým neshodám, které měly stoupající tendenci. Postupně se začal komplikovat i vztah mezi otcem a nezletilými. Matka se rozhodla ukončit manželství podáním návrhu na rozvod a odchodem ze společné domácnosti. Odstěhovala se i s dětmi z Prahy do Mostu. Matka si nepřeje, aby se nezletilí s otcem stýkali. Odmítá veškeré snahy otce o domluvu. Rodina docházela na společné konzultace do Městského centra sociálních služeb a prevence do poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze. Ze zprávy poradny vyplývá, že matka při konzultacích verbalizovala, že jí záleží na hezkém vztahu otce a synů, ale v podstatě podnikala kroky k jejich odluce. Při první konzultaci stál osvojený syn Tomáš proti otci nejvýrazněji, mluvil za bratry, přidala se k němu matka a následně i otcovi vlastní synové. Časem Tomáš uznal, že jeho reakce na otce jsou přehnané. Všichni synové pak byli ochotni spolupracovat a domlouvat se s otcem. Tomáš jako první chtěl s otcem strávit i prázdniny. Po opakované konzultaci bylo zřejmé, že není již proti otci tak negativně naladěn jako při prvním sezení. Matka však v červenci roku 2001 poradně sdělila, že nemá finanční prostředky na dojíždění a konzultace přerušila. Otec poradnu navštěvuje dodnes. Orgánu sociálně-právní ochrany matka sdělila, že psychoterapeutka označila spolupráci s otcem za nemožnou. Tuto informaci sociální pracovnice paní Malá z Obvodního úřadu Městské části Praha 1 bez prověření uvedla do zprávy pro soud. Informaci jsem prověřila a zjistila, že se nezakládá na pravdě. Matka dále předložila synem Vladislavem psanou omluvu pro psychoterapeutku, protože syn (dle jejího vyjádření) odmítl společnou konzultaci. Omluva z 3. 7. 2001 zněla: " Nechci s tátou mít žádný dobrý vztah, už ho nepovažuju za svého tátu a nikdy nebudu chtít. Chtěl bych jiného tátu'. Při rozhovoru se sociálním pracovníkem bez přítomnosti matky však uvedl, že by se chtěl s otcem stýkat, ale jen pokud mu to bude vyhovovat. Matka opakovaně odmítá s otcem dětí jednat a neumožňuje mu styk s dětmi, tento svůj názor prezentuje i před dětmi. Děti uvádějí, že jim matka sice přímo nebrání ve styku s otcem, ale vědí, že si to maminka nepřeje. Matka své jednání odůvodňuje tím, že otec není po psychické stránce v pořádku, na nezletilé působí negativně. Tvrdí, že otec se takto projevoval již ňěkolik let společného soužití. Matka odůvodňuje svůj postoj ke styku synů s otcem tak, že by nezletilí byli při styku s otcem ohroženi. Otec je zoufalý a nechce, aby se mu synové odcizili, proto se vytrvale a velmi intenzivně snaží najít způsob, jak se synům přiblížit. Jeho snahy jsou ze strany matky brány jako nevhodné zasahování do jejich života. Otec se opakovaně obrátil na orgán sociálně-právní ochrany. Bylo provedeno šetření v rodině matky a orgán sociálně-právní ochrany konstatoval známou skutečnost, že matka odmítá domluvu. Záznam o tom, že matku poučil o právech dětí a otce o možných následcích jejího jednání, či zda byl poučen otec, jak má postupovat, jsem ve spisu nenašla.

Dne 15. 11. 2001 se otec nezletilých obrátil na Městský úřad v Mostě, odbor sociálních věcí, s návrhem na projednání nedostatků ve výchově a narušování řádné výchovy svých dětí ze strany matky tím, že jedná tak, aby děti otce zavrhly a odmítly. Rozhodnutí o napomenutí úřadem vydáno nebylo. Tuto skutečnost jsem si ověřila telefonickým dotazem na sociálním odboru městského úřadu.

Šetřením bylo zjištěno, že zúčastněné úřady, tj. Městská část Praha 1, Okresní úřad v Mostě a Městský úřad v Mostě při řešení situace v rodině pana JUDr. H. pochybily. Pochybení spatřuji v tom, že ani sociální pracovnice Městské části pro Prahu 1 ani sociální pracovník Okresního úřadu v Mostě nevyužili všech svých možností k zajištění rovného postavení obou rodičů, které ze zákona mají. Jakkoliv se v každodenním životě rodiny neprávní cestou mohou formy výkonu rodičovské zodpovědnosti mezi oběma rodiči výrazně modifikovat, je třeba při výkonu sociálně-právní ochrany dětí ze zásady rovného postavení rodičů vycházet a respektovat skutečnost, že principiálně rovný vztah rodičů může autoritativně změnit toliko soud. Ve věci výchovy, výživy a styku u nezletilých dětí H. soud nerozhodl, a tudíž mají mít oba rodiče zásadně stejnou rodičovskou zodpovědnost, tj. práva i povinnosti, a především státní orgány by měly tuto skutečnost ctít. Uřady se však chovaly tak, jakoby soud děti svěřil do výchovy matky a ani jeden úřad matku nepoučil o jejím protiprávním chování. Naopak se postavily na stranu matky, když nepodpořily otce ani v jeho snaze o styk se syny poté, co mu bylo bez soudního rozhodnutí matkou bráněno ve výchově dětí. Sociální pracovníci se spokojili s tím, že provedli v rodině návštěvu nebo pohovor s rodiči a dětmi, ale věc ponechali v režii matky a konstatovali, že matka nesouhlasí se stykem dětí s otcem. Matka k tomuto jednání neměla žádné právo, přesto nebyla poučena o rovnosti práv obou rodičů až do rozhodnutí soudu. Nebyla poučena ani o tom, že porušuje i práva dětí, protože především děti mají právo na oba rodiče. Nepoučili matku o tom, že i po rozhodnutí soudu, a o to více před jeho rozhodnutím, nesmí otci bránit ve styku s dětmi ani děti popouzet proti druhému rodiči. Nebylo jí vysvětleno, že takové jednání je nejen nemorální, ale i protiprávní a že i v případě svěření dětí do její péče může soud opakované a bezdůvodné bránění druhému rodiči ve styku s jeho dětmi brát jako důvod ke změně výchovného prostředí, tj. může děti svěřit do péče otci. Naopak že rodič, který má děti ve své péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, v což lze zahrnout i vedení dětí ke kladnému vztahu k druhému rodiči. Nevedli matku k tomu, že je třeba oddělit vztahy manželské a vztahy rodičovské, a k tomu, aby byla schopna se s manželem dohodnout alespoň ve věcech týkajících se jejich dětí. Nenavrhli rodičům žádné řešení, ani se nepokusili sepsat s rodiči dohodu, když ne o společné péči, tak tedy alespoň o častém a pravidelném styku s druhým rodičem. Připustili i odcizení dětí od otce, přestože jim, jako zkušeným odborníkům, mělo být zřejmé, že se setkali s tzv. syndromem zavrženého rodiče. Ztotožnili se s názorem a údaji matky, sociální pracovnice paní Malá dokonce ve zprávě pro soud uvedla neprověřený údaj. O syndromu zavrženého rodiče vypovídá i "omluva" syna, která je v rozporu s jeho vyjádřením v nepřítomnosti matky - jde o skutečnosti, které nasvědčují ovlivňování nezletilého matkou. Nedostatečné jednání orgánu sociálně-právní ochrany dětí spatřuji v tom, že ačkoliv byl otcem upozorněn na protiprávnost chování matky a na znemožňování nejen výchovy dětí, ale i styku se syny, matku nepoučil a k věci nezaujal žádné stanovisko. Naopak, nejen ze zpráv pro soud, ale i z vyjádření sociálního pracovníka Okresního úřadu v Mostě, Bc. Maršouna, .je zřejmé, že se výrazně přiklonil na stranu matky a není schopen profesionálního přístupu k Věci a nadhledu. V syndromu zavrženého rodiče vidím velké nebezpečí pro zdárný psychický vývoj dětí. V tomto případě jsou znaky tohoto syndromu tak zjevné, že je mohl rozpoznat každý pracovník mající zkušenosti z práce s rodinou.

V tomto jednání spatřuji porušení příslušných ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nebot' kvůli postupu úřadu nebyly dostatečně hájeny zájmy nezletilých. Chybný postup spatřuji i v tom, že zcela nedostatečně byla naplněna poradenská činnost orgánu sociálně-právní ochrany. Tím došlo k porušení § 5 a 11 citovaného zákona. Zároveň byla porušena Listina základních práv a svobod i Umluva o právech dítěte především v čl. 9 odst. 3 a čl. 29 odst. 1. Sociální pracovníci přihlíželi neoprávněnému jednání ze strany matky, neusilovali o navázání a rozvíjení kontaktu nezletilých s otcem a pouze se omezili na konstatování prostých zjištění. Když došlo ke svévolnému zásahu do rodičovské zodpovědnosti otce ze strany matky, nejednali tak, aby byl realizován styk otce s dětmi, ani neupozornili soud na potřebnost vydání předběžného opatření v této věci.

Naprosto v rozporu s platnou právní úpravou postupovala obec (tj. Městský úřad v Mostě), jíž otec zaslal návrh na udělení napomenutí matce podle § 43 zákona o rodině za narušování řádné výchovy nezletilých, které spatřoval v tom, že matka děti nabádá proti jeho osobě. Uřad věc posoudil zcela nesprávně jako "zprávu o bránění otci ve styku s chlapci" a ve spolupráci s pracovníkem okresního úřadu postupoval tak, že provedl v rodině matky šetření a otci sdělil názor matky, který již byl všem velmi dobře znám. Pracovníci úřadu uvedli, že matce navrhli zprostředkování společného jednání, což odmítla. Rozhodnutí matky sociální pracovníci plně respektovali a otci telefonicky sdělili tento výsledek. Tím porušili zákon o sociálně-právní ochraně dětí (§ 13), který stanoví, že obec rozhoduje o opatřeních podle zvláštního právního předpisu. Při návrhu na uložení opatření podle § 43 zákona o rodině je povinností úřadu rozhodnout ve správním řízení. Uřad tedy nemá možnost zvažovat, zda řízení zahájí, či ne. Řízení je zahájeno dnem podání návrhu u příslušného úřadu. JUDr. H. podal návrh dne 19. 11. 2001, tímto dnem bylo zahájeno řízení. Uřad příslušný k rozhodnutí v této věci musí rozhodnout ve lhůtách uvedených ve správním řízení. Úřad byl povinen věc projednat ve správním řízení podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, tak jak mu to ukládá § 60 zákona číslo 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který svým chybným postupem porušil. Vzhledem k tomu, že úřad správní řízení neprovedl, porušil svým postupem všechna příslušná ustanovení správního řádu a poškodil práva otce tím, že ve věcí neprovedl řízení, nevydal rozhodnutí a otce zkrátil vjeho právech tím, že svým chybným postupem mu zabránil ve výkonu práv, které účastník řízení má, např. právo dokazování, účasti u jednání, odvolání.

Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod.

Jak je uvedeno v bodě C této Závěrečné zprávy z provedeného šetření, hodnotím věc tak, že v případě JUDr. Vladimíra H. jednal Okresní úřad v Mostě i Magistrát města Mostu v rozporu s právem. K pochybení došlo i ze strany Městské části pro Prahu 1, v jejíž evidenci však již rodina není. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že jsem se přesvědčila, že s rodinou bylo pracováno formou zakládání podkladů zaslaných otcem i matkou, pohovory se členy rodiny a návštěvami v rodině či vyžadováním zpráv.

Na základě výše uvedeného a vsouladu s ustanovením § 18 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, vyzývám Okresní úřad v Mostu a Městský úřad v Mostu, aby se k výsledkům šetření v zákonné lhůtě 30 dnů vyjádřili a sdělili, jaká opatření k nápravě učinili.

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.