Odpověď zmocněnce pro lidská práva

V Praze dne 12.října 2000 Č.j.: 38 164/00-RLP

Vážení pánové,

odpovídám,a omlouvám se, že opožděně, na Váš dopis z 4.9.2000 obsahující žádost Sdržení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů o stanovisko k vyjádření ke zprávě o stavu lidských práv v ČR v roce 1999. Zpráva se, podle vyjádření tohoto sdružení, nezabývá dostatečně syndromem zavrženého rodiče, problémem nerovného přístupu mužů a žen k porozvodové výchově dětí a uzákoněnou diskriminací mužů, kterou sdružení spatřuje v ustanoveních zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Příčinu zmíněných nedostatků vidí v tom, že odborná sekce pro rovné příležitosti mužů a žen dává ve své činnosti přednost problémům týkajícím se diskriminace žen a nezabývá se dostatečně prokazatelně existující diskriminaci mužů.

Z dokumentů upravujících postavení a činnost Rady vlády ČR pro lidská práva plyne, žejedním z jejich hlavních úkolů je sledovat plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod. V této činnosti Radě pomáhaji odborné sekce s funkcí poradní a iniciační. Tyto sekce si Rada zřizuje tak, aby jí byly nápomocny při řešení otázek souvisejících s její činnosti. Sekce pro rovné přiležitosti žen a mužů má za úkol zabývat se především uplatňováním Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a to i přesto, žejejí název dává možnost vykládat si její funkce extenzivně.

Syndrom zavrženého rodiče není ve zmiňované zprávě o stavu lidských práv popsán. Nelze zpochybnit, že jde o problém mnohých rodin, ale vzhledem k omezenému prostoru, který zpráva poskytuje, není možné do ní zahrnout všechny otázky spojené s právem dětí na zdravý vývoj. Existuje mnoho dalších, neméně významných nedostatků, které ze stejných důvodů nejsou v tomto dokumentu obsaženy.

Porozvodová výchova dětí je obsahem bodu 5.11. zprávy a popisuje zcela objektivně existující stav, který je pro muže nepříznivý. Nicméně je těžké tuto praxi ovlivnit, protože vyplývá z činnosti soudů jakožto nezávislých orgánů, dojejichž rozhodování není možné zasahovat. Ve svém vyjádření se sdružení odvolává na ust. čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, které údajně formuluje ústavně zaručená práva mužů - otců. Podle dikce tohoto ustanoveni jde však o práva rodičů, to znamená jak mužů, tak i žen. Je nezpochybnitelné, že péče o děti a jejich výchova je záležitostí obou rodičů, a ne zejména matky, jak se to obecně chápe, což je způsobeno i často přílišným zdůrazňováním role ženy jako matky nejen ve veřejných projevech, nýbrž i v právních předpisech.

Ustanoveni zákona o výkonu trestu odnětí svobody upravující možnost odsouzených žen mít u sebe ve výkonu trestu dítě a právo žádat o prodloužení doby, během níž je přerušen výkon trestu, vyplývají z výše zmíněné vládní politiky směřující k zvýšené ochraně žen -matek a zdůrazňování této úlohy ženy ve společnosti. Je-li takový přístup správný nebo ne, je věc názoru a také zdroj mnohých polemik mezi přiznivci feminizmu a odbomíky v oblasti sociálni politiky. Faktem však zůstává, že změna v celkovém pohledu na společenskou roli žen může nastat jen s pomoci spojeného úsili velkého množství zainteresovaných subjektů, jakým je, resp. by mohlo být i Vaše sdružení.

Názory, které jste vyslovili v dopise, využijeme v další práci. Budou s nimi seznámeny osoby podílejíci se na redigováni zprávy o stavu lidských práv za rok 2000 s tím, aby podle možností k Vašim postojům přihlédly.

S přátelským pozdravem

PetrUhl zmocněnec vlády ČR pro lidská práva

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.