K úpravě výživného IIIRozsudek Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 242/2002-512 ze dne 27. 10. 2002
Podle ust. § 96 odst. 2 zák. o rodině je možné nárok nezletilého dítěte na zvýšení výživného přiznat pouze zčásti, a to tehdy, je-li nezletilé dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost způsobilé odpovídat za své nemorální chování...... Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že takto soud rozhodl o návrhu matky na zvýšení výživného, když matka požadovala výživné zvýšit od 1. 1. 1998 na částku 3.500,- Kč měsíčně........ Konstatoval, že příjmy otce z podnikání jsou dostačující pro zvýšení výživného, když zjistil, že otec podniká jako projektant a jeho příjmy z podnikání za období roku 1998 do roku 2000 se pohybovaly v rozpětí od cca 900.000,- Kč až 1,000.000,- Kč.... Na straně otce pak přihlédl soud k tomu, že kromě výživného měl snahu poskytovat dceři i další plnění, které však dcera i její matka odmítaly. Stejně tak zůstala bez odezvy i snaha otce se s nezletilou stýkat, nezletilá kontakt odmítala. Její chování je tak na hranici rozporu s dobrými mravy.... Ve smyslu výše citovaných ustanovení zjistil soud I. stupně v dostatečném rozsahu skutkový stav věci, a to ohledně poměrů nezletilé, otce i matky. Odvolací soud se však zcela neztotožňuje s jeho právním posouzením věci, pokud soud ve smyslu ustanovení § 96 odstavec 2 ZR nevyvodil z chování nezletilé odpovídající závěry. Odvolací soud je toho názoru, že umožňuje-li ustanovení § 96 odstavec 2 ZR, aby soud pro rozpor s dobrými mravy výživné nepřiznal zcela, je možné dle téhož ustanovení rozhodnout i tak, že výživné, resp. nárok na zvýšení výživného, bude přiznán pouze zčásti. Odvolací soud zásadně souhlasí s tím, nemorální chování dítěte ve vztahu k rodiči je třeba přičítat i na vrub jeho nedostatečné výchovy ze strany rodičů. Z nedostatků ve výchově je však možné vinit pouze tohoto rodiče, který měl faktickou možnost dítě svojí výchovou ovlivňovat. Ve věcech výživného pro nezletilé dítě je zároveň třeba přihlédnout i k tomu, zdali nezletilé dítě je již s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost způsobilé odpovídat za své chování... Z hlediska výše uvedeného bylo proto v daném případě nutno přihlédnout k tomu, že otec neměl možnost se s nezletilou od roku 1990 stýkat a ovlivňovat její mravní vývoj v rozhodujícím období jejího dospívání, a to i přes soudem upravený styk a otcem požadovaný výkon rozhodnutí. .... Nedostatky v chování nezletilé ve vztahu k otci, která soustavně odmítá se s ním stýkat a která m. j. vyjádřila svoji neúctu k otci při svém výslechu u soudu tak, že dárky od otce je ochotna přijímat pouze tehdy, bude-li jí je posílat poštou, je proto nutno přičítat nejen její matce, ale i nezletilé samotné. Za této situace má odvolací soud za to, že nezletilá má ve vztahu k otci nárok pouze na takové výživné, které bude sloužit k uspokojování jejích základních potřeb ryze spotřebního charakteru /ošacení, obutí, stravování, nutné náklady na pomůcky ve státní střední škole/. Pro její chování však nemá nárok na výživné, na které by jinak měla ve smyslu výše citovaných ustanovení § 85 odstavec 2 ZR nárok, tedy na uspokojování svých nadstandardních nároků a nemá též právo podílet se na zjištěné vyšší životní úrovni svého otce... Ze všech výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odstavec 1 o. s. ř. tak, že výživné stanovené otci zvýšil pouze na částku 2.000,- Kč Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem. Za podporu děkujeme. |