K úpravě styku nezletilého dítěte s rodičem IX

K výkladu § 27 odst. 3 zák. o rod. a postupu při opatřovánípodkladů pro rozhodnutí soudu z hlediska tohoto ustanovení.

Rc 96/67 5 Cz 57/67

Z odůvodnění.

Okresní soud v Českých Budějovicích upravil nově styk otces nezletilou: otci nezletilé povolil, aby se s nezletilou stýkalkaždou první neděli v měsíci v době od 9 do 18 hodin (a ve stejnémrozsahu též v den prvého vánočního svátku) a každou druhoua čtvrtou středu v měsíci v době od ukončení vyučování do 18hodin.

Krajský soud v Českých Budějovicích změnil rozsudek souduprvého stupně tak, že otci zakázal styk s nezletilou. Svérozhodnutí opřel především o závěry znaleckého posudku,vypracovaného znalci - lékaři. Ztotožnil se s názorem znalcůjmenovitě v tom, že by uskutečňování styku otce s nezletilouv ovzduší trvajících konfliktních vztahů mezi rodiči a s ohledemna některé odchylné (až psychopatické) reakce otce působiloškodlivě na duševní vývoj nezletilé.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podanégenerálním prokurátorem, že rozsudky soudů obou stupňů byl porušenzákon a tyto rozsudky zrušil.

Rozhodnutí o výchově nezletilého dítěte jedním z rodičůzachovává veškerá rodičovská práva a povinnosti i tomu z rodičů,jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy. Tento rodič - byťje převážně vyloučen z bezprostředního výkonu svých rodičovskýchpráv a povinností, zejména ze soustavného výchovného působení nanezletilé dítě - není zbaven odpovědnosti vůči společnosti zavšestranný vývoj nezletilého dítěte. Je na něm, aby využíval aspoňomezených možností k tomu, aby i v nedostatku příležitostik soustavnému výchovnému působení vykonával vhodný vliv na výchovunezletilého dítěte.

Jedním z prostředků k zajištění dílčí spoluúčasti tohotorodiče na výchově nezletilého dítěte a k udržování rodičovskéhovztahu a upevňování citového pouta je osobní styk rodičes nezletilým dítětem. Úkolem rodiče, jemuž nebylo nezletilé dítěsvěřeno do výchovy, je pochopitelně, aby uplatňoval při stykus nezletilým dítětem jen pozitivním způsobem svou roli ve výchovědítěte v intencích ustanovení § 31 zák. o rod., nikoli snad, abymařil výsledky řádné výchovy dítěte druhým rodičem; naproti tomuúkolem rodiče, který vychovává nezletilé dítě, je mj., aby - sezřetelem k zájmu dítěte na prospěšném styku s druhým rodičem- vytvářel příznivé podmínky ke styku tohoto rodiče s nezletilýmdítětem, a to hlavně vedením dítěte ke správnému vztahu k tomutorodiči.

Toliko výjimečně se stává, že event. styk rodiče s nezletilýmdítětem ohrožuje jeho fyzické či psychické zdraví. Potom je namístě vyslovení omezení nebo dokonce zákazu styku rodičes nezletilým dítětem (§ 27 odst. 3 zák. o rod.), ovšem - poněvadžjde o opatření, které pronikavě zasahuje do práv a povinnostírodiče - po náležitém zjištění skutečného stavu věci. K náležitémuzjištění skutečného stavu věci patří také rozlišení, zdauskutečňování styku rodiče s nezletilým dítětem ohrožuje vskutkuzdraví dítěte, popř. zda jde pouze o předstíraný stav vyvolávanýzáměrným působením rodiče, jemuž bylo nezletilé dítě svěřeno dovýchovy.

Spolehlivé poznání skutečnosti, zda styk rodiče s nezletilýmdítětem ohrožuje fyzické či psychické zdraví dítěte, vyžadujezpravidla spolupráci soudu s odborníky z jiných vědních oborů.Jimi podaný znalecký posudek neslouží bez dalšího jako významnýpodklad rozhodování soudu, nýbrž teprve - stejně jako každý jinýdůkaz - po jeho pečlivém zhodnocení v souvislosti s ostatnímidůkazy a se vším, co vyšlo za řízení najevo (§ 132 o.s.ř.).

To jsou některé zásady rozhodování soudů o styku rodičůs nezletilými dětmi, které nebyly důsledně respektovány v postupua rozhodnutí soudů obou stupňů.

Obsah spisů nasvědčuje především tomu, že matka nezletilénepřála již od zrušení společné domácnosti rodičů styku nezletilés otcem. Tak např. ve stížnosti proti usnesení okresního soudu zedne 30.11.1962 uváděla matka nezletilé, že "nepopírá tvrzení otceo tom, že mu brání ve styku s dítětem"; k vysvětlení poukazovalana to, že "otec přicházel pro dítě nepravidelně a vracel jeopožděně", navíc "neposlušné, umíněné až vzteklé, neupravenéa někdy špinavé". V jednání před soudem dne 31.8.1964 navrhovalamatka nezletilé, aby soud zakázal styk otce s nezletilou; svůjnávrh odůvodňovala tím, že otec navádí nezletilou proti ní, a žeje nezletilá po styku s otcem vždy velmi roztěkaná. Později - dne7.1.1965 - prohlásila po poučení o povinnosti dodržovánírozhodnutí soudu o styku otce s nezletilou, že "dítě otci nesvěří,když otec nerespektuje rovněž rozhodnutí soudu" a libovolně odvádínezletilou z mateřské školy. V jednání před soudem dne 7.9.1965uvedla matka nezletilé, že "nebude nezletilou předávat otci podledosavadní úpravy styku a navrhuje, aby byl styk otce s nezletilouzakázán". Dodávala, že delší dobu zabraňuje event. styku otces nezletilou, např. tím, že "bere nezletilou ve středu předdvanáctou hodinou ze školky domů". Shodné - zcela negativní- stanovisko ke styku otce s nezletilou přednesla matka nezletilév jednání před soudem dne 7.4.1966, popř. v odvolání protirozsudku okresního soudu (když okresní soud nevyhověl návrhu matkynezletilé na vyslovení zákazu styku otce s nezletilou).

Uvedená vyjádření matky nezletilé spolu s řadou potvrzenímateřské školy o tom, že se styk otce s nezletilou podlerozhodnutí soudu pravidelně neuskutečnil v důsledku předčasnéhoodchodu nezletilé z mateřské školy domů v doprovodu matky, jsoupřesvědčivým dokladem pro závěr, že hlavní překážkou styku otces nezletilou - jak to ostatně postřehl ve shodě s výsledky řízeníi okresní soud - bylo zatím chování matky. Údaje matky o nevhodnémvlivu styku s otcem na nezletilou zůstaly osamoceny; jiné- v tomto směru věrohodněji působící - důkazy (např. výpovědisvědkyň D. a Š.) je nepodporovaly. Z toho plyne, že šlo o jedenz ojedinělých případů rozhodování o styku rodiče s dítětem,charakterizovaných tím, že uskutečňování styku jednoho z rodičůs dítětem ztroskotává zejména na zjevném odporu druhého rodiče;není snadné pro soud, aby v takových případech vystihl citlivě,jaké opatření odpovídá nejlépe základnímu požadavku rozhodovánísoudů o právech a povinnostech rodičů k nezletilým dětem, tj.potřebě zajištění nejpříznivějších podmínek pro všestranný vývojnezletilého dítěte.

V případech tohoto druhu je povinností soudu, aby nejprvezkoumal podrobným způsobem motivy odporu rodiče, který vychovávádítě, ke styku dítěte s druhým rodičem. Je-li jednání rodiče,který vychovává dítě, v rozporu se zájmem dítěte (a tak je tomui tehdy, je-li zmíněný odpor jen projevem svévole a přezíránívýznamu dílčí spoluúčasti druhého rodiče), uváží soud vždy, zdanejsou splněny podmínky pro event. změnu výchovného prostředínezletilého dítěte. V této souvislosti není přece bez významu, žebezdůvodné bránění nezletilému dítěti ve styku s rodičem, jemužnebylo svěřeno do výchovy, je pokládáno právem za výraznýnedostatek ve stávající výchově nezletilého dítěte, ohrožujícívývoj osobnosti dítěte jmenovitě v citové a charakterové oblasti.

Pokud nejsou splněny - s ohledem na všestranné posouzení věci- podmínky pro event. změnu výchovného prostředí nezletiléhodítěte, zabývá se soud otázkou, zda je i za daného stavu v zájmudítěte uskutečňování jeho styku s rodičem, jemuž nebylo svěřeno dovýchovy, popř. zda je v zájmu dítěte vyslovení omezení nebodokonce zákazu jeho styku s tímto rodičem. Použití poslézeuvedeného opatření je odvislé - a to bez ohledu na případnýodmítavý postoj rodiče, který vychovává nezletilé dítě - toliko odtoho, zda je ohroženo fyzické či psychické zdraví dítěte. Případnýodmítavý postoj rodiče, který vychovává nezletilé dítě, ke stykudítěte s druhým rodičem, podtrhuje pouze zvlášť naléhavou potřebunáležitého zjištění skutečného stavu věci ve spolupráci soudus odborníky. Není však (a nemůže být) rozhodnou okolností,odůvodňující event. omezení nebo dokonce zákaz styku dítětes druhým rodičem. Vždyť úprava rodičovských práv a povinností těchrodičů k nezletilým dětem, kteří nežijí se svými dětmi v úplnémrodinném prostředí, není záležitostí jednoho z rodičů, nýbržzáležitostí soudu jako orgánu pověřeného společností k tomu, abysvými rozhodnutími o právech a povinnostech rodičů k nezletilýmdětem zabezpečoval a prosazoval (třeba i proti vůli některéhoz rodičů) objektivně chápaný zájem nezletilých dětí.

Soudy obou stupňů předpokládaly, že s pomocí znaleckéhodůkazu objasnily dostatečně skutečný stav věci. Okresní soudusuzoval na podkladě znaleckého posudku na to, že zatím nenív zájmu zdraví nezletilé zákaz jejího styku s otcem, a že budevyhovující zárukou ochrany zdraví nezletilé před možným příštímohrožením pravidelné sledování vlivu styku s otcem na nezletilouv dispenzární pedopsychiatrické péči. Naproti tomu krajský souddospěl na podkladě téhož znaleckého posudku (jmenovitě se zřetelem k jeho písemnému doplňku a k výpovědi znalců před krajským soudem)k názoru, že "zájem dítěte vyžaduje, aby byl otci styk s nímzakázán".

Bližší rozbor posudku znalců ukazuje v prvé řadě, že znalcivycházeli převážně z výsledků vlastního šetření, mj. i z vlastníchpoznatků, které nekonfrontovali s veškerým skutkovým zjištěnímsoudů obou stupňů. Ve svém posudku se zmínili například o tom, že"podle údajů matky, na základě několika negativních zkušeností zestyku dítěte s otcem, kdy se dítě vracelo v nevyrovnanémpsychickém stavu, působilo matce výchovné potíže a odmítaloposlušnost v důsledku příliš shovívavého přístupu otce k němu,došlo k zesílení tendence matky k omezení styku". Nevypořádali sev této souvislosti s tím, že podle dalších důkazů (např. podle výpovědí svědkyň - pracovnic mateřské školy K., P. a D.) senezletilá těšila zprvu na návštěvy otce a přicházela mu radostněvstříc; až později - patrně po zásahu matky - byla zdrženlivější,drobné dárky od otce neodnášela domů, ale schovávala ve škole atp.Tato zjištění nesvědčila o tom, že nezletilé neprospíval styk s otcem; tím spíše nepotvrzovala ohrožení fyzického či psychickéhozdraví nezletilé jejím stykem s otcem. Konečně jeden ze znalcův jednání před okresním soudem připustil, že záporné momenty, ježn ale zli znalci u nezletilé, nebyly vykolány stykem nezletilés otcem, ale "pravděpodobně záporným postojem matky ke stykunezletilé s otcem".

Za tohoto stavu se jevilo nezbytným, aby bylo - v zájmuspravedlivého a nezletilé prospěšného rozhodnutí - případnýmprovedením dalších dostupných důkazů zjištěno ještě širšíma spolehlivějším způsobem, jak probíhal styk nezletilé s otcemv minulé době (pokud jej matka nezletilé vůbec umožnila) a jakpůsobil na nezletilou, a aby se znalci vyslovili k věci opětovněa s přihlédnutím ke všem výsledkům dokazování.

Z posudku znalců plyne, že při úvaze o potřebě zákazu stykuotce s nezletilou kladli značný důraz na existenci hostilníchvztahů mezi rodiči nezletilé (popř. i mezi otcem nezletiléa nynějším manželem nezletilé). Poukazovali na to, že byuskutečňování styku otce s nezletilou před nutnou úpravou vztahůmezi rodiči nezletilé (popř. i mezi otcem nezletilé a nynějšímmanželem matky nezletilé) vystavovalo nezletilou stresovýmsituacím, a to nejen v průběhu vlastního styku, ale i jinakv životě nezletilé u matky (např. ve spojení s přípravou nezletiléke styku s otcem atp.). To znamená, že znalci hodnotili hlavněvztahy mezi rodiči nezletilé, nikoli vztahy mezi nezletiloua rodiči, především mezi nezletilou a otcem; k tomu pouze stručněuvedli, že " nezletilá je při zmínce o vlastním otci rozpačitá,její vztah k vlastnímu otci není tak kladný jako k matce".

Z toho důvodu bylo účelné, aby se znalci zabývali vícei současným stavem (včetně příčin) a vývojem vzájemných vztahůmezi nezletilou a otcem, a aby s ohledem na tento stav(a s ohledem na příčiny tohoto stavu) vyjádřili svůj odbornýnázor.

Tím není vůbec popírán význam hodnocení vztahů mezi rodičipro rozhodování o styku otce s nezletilou. Avšak v tétosouvislosti bylo na znalcích, aby zaujali stanovisko i k otázce,zda je vyloučeno, aby - za existence hostilních vztahů mezi rodičinezletilé - bylo nebezpečí ohrožení zdraví nezletilé stykems otcem odstraněno nebo aspoň výrazně sníženo takovou vhodnoučasovou a místní úpravou tohoto styku, která by ve větší mířeomezovala možnosti vystavení nezletilé stresovým situacím(v podstatě takovou úpravou tohoto styku, aby k jeho uskutečňovánínebylo třeba bezprostřední součinnosti rodičů nezletilé).

Posudek znalců upozornil též na některé odchylné (ažpsychopatické) reakce otce nezletilé. Byť znalci neučiniliz tohoto nálezu závěr o nevhodnosti styku otce s nezletilou (jedenze znalců uvedl např. ve výpovědi před okresním soudem, že byvzhledem ke společenským a morálním kvalitám otce působení otce nanezletilou i při psychopatických rysech jeho osobnosti nebylonevhodné, kdyby byly upraveny konfliktní vztahy mezi rodičinezletilé; oba znalci uvedli ve výpovědi před krajským soudem, žepsychopatie nevylučuje ještě možnost styku rodiče s dítětem), vzaljej krajský soud za jeden z důvodů svého rozhodnutí o zákazu stykuotce s nezletilou; proto bylo žádoucí, aby bylo bezpečně zjištěno,zda snad (popř. do jaké míry) brání nynější zdravotní stav otcejeho styku s nezletilou.

Z toho je zřejmé, že soudy obou stupňů neobjasnily skutečnýstav věci tak, aby nebylo žádných pochybností o shodě jejichrozhodnutí se zájmem nezletilé, uvažovaným v souladu s prospěchemspolečnosti. Ne zcela úplné a jednoznačné skutkové podklady jimzatím nedovolily, aby spolehlivě a citlivě vystihly, v čempředevším tkví nebezpečí event. poškození zdraví nezletilé (zdav případném styku nezletilé s otcem nebo v tom, že matka - ačposkytuje nezletilé dobrou hmotnou péči - chybuje při vlastnímvýchovném působení na nezletilou a jejím usměrňování), a sezřetelem k tomu dále, jaké opatření ve vztahu k právůma povinnostem rodičů k nezletilé (zejména z hlediska styku otces nezletilou) přispěje nejvíce k zajištění nejpříznivějšíchpodmínek pro všestranný vývoj nezletilé. Tím porušily soudy oboustupňů zákon v ustanoveních § 6, 120 odst. 1, § 132 o.s.ř. vespojení s ustanovením § 27 zák. o rod.

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.