Co nám říkají výsledky ankety u vedoucích sociálních pracovníků?

PhDr. Eduard Bakalář, CSc.

V květnu 1993 proběhlo ve Zlenicich u Benešova školení vedoucích oddělení péče o rodinu a děti okresních (obvodních) úřadů v České republice, které zorganizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Zúčastnilo se ho celkem 100 pracovníků.

V rámci tématu školení „Kritéria posuzování výchovných předpokladů při rozvodu manželství s nezletilými dětmi" účastníci anonymně odpověděli i na otázky naši ankety, vztahující se k této problematice. Bohužel z technických důvodů se mohlo práci na anketě věnovat jen 62 účastníku, 58 žen, 4 muži.

Jedna z otázek ankety zněla: „Odhadněte současný stav svěřování dětí při rozvodech. Kolik procent se svěřuje matkám, kolik otcům a kolik jiným osobám? Od-hady se dosti přibližovaly realitě (i když do některých odhadů se patrně promítla vlastní přáni odhadovatelů). Průměry od-hadů jsou v tabulce uvedeny níže.

Další z otázek ankety zněla: „Na základě vašich zkušeností z terénní práce, v kolika procentech případů by děti měly být svěřeny matce, v kolika procentech otci a v kolika procentech jiné osobě, tak, aby byly co nejlépe hájeny zájmy dětí?"

Odpovědi na tuto anketní otázku jsme uspořádali vzestupně podle velikosti procenta „svěření otci":

TABULKA K SROVNÁNÍ S REALITOU

Co lze z těchto výsledků vyčíst?

I.Devět účastníků ankety (1-9) odmítlo na tuto otázku odpovědět, místo proškrtli. Pokusíme se odhadnout postoje, které mohly k takovému odmítnutí vést:

1) „ To je naše vnitřní záležitost, nebudu zde své postoje zveřejňovat, ještě by z toho mohla byt kritika" (poznámka autora: možná, ze se blížily doporučení respondenta č. 10)

2) „Je to dosti těžká otázka, která mě zaskočila, raději ji nezodpovím, abych nepřispěla k nějakým škodlivým závěrům."

II.. Průměry odpovědí zbývajících 53 účastníků se přeci jen dosti liší od skutečného stavu - viz tabulka. Skutečný stav jsme převzali ze statistické ročenky ČSFR (ČR).

Některé další ukazatele: a) nejčastěji uváděná „procenta matkám": 60 % (12krát)

b) nejčastěji uváděná „procenta otcům": 30 % (l0krát)

c) účastník uprostřed žebříčku (č. 36):

matkám        70 %,

otcům           29 %,

jiné osobě       1 %.

III. Odpovědi účastníků č. 57 - 62 jsou extrémní a nerealistické. Nicméně i taková procenta jsou reakcí na nějakou situaci. Je docela dobře možné, že jsou to re-akce na (nedávné) opakované případy, kdy dítě bylo schematicky svěřeno matce i přes její vážné nedostatky a před velmi dobré výchovné předpoklady otce.

IV. Za povšimnutí stojí i větši rozdíly na vhodnost svěření děti „třetí osobě". V úvahu přicházejí buď prarodiče, další příbuzní, např. teta rodiny, pěstoun nebo dětský domov. Doporučená procenta se pohybují v pásmu od 0 do 15.

Závěr

Vedoucí sociální pracovníci mají zkušenost, že asi ve čtvrtině případů při svěřování dětí do péče rodičům má lepší výchovné předpoklady otec. Zdá se však, že v současných schematických soudních procedurách a rolích nemají dostatek prostoru, aby tyto své poznatky a přesvědčení dostatečně uplatnili. Prostor či půdu však do jisté míry mohou připravit otcové, kteří o svěření dětí žádají. Musí však s přípravou začít včas.

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.