Podle § 50 Zák. o rod. nežijí-li rodiče nezl. dítěte spolu, rozhodne o úpravě práv a povinností k dítěti soud. Určí zejména do péče kterého z rodičů bude nezl. dítě svěřeno a jakou částkou se druhý z rodičů bude podílet na zabezpečení jeho výživy. V prvé řadě si tedy soud musel vyjasnit, zda je namístě, aby o poměrech nezl. D. bylo soudem rozhodováno. Ze shodné výpovědi obou rodičů nezl. vyplynulo, že ti nevedou společnou domácnost, a to již od září 2000. Od této doby až do poloviny prosince 2002 nebydleli ani ve společném bytě. 17.12.2002 došlo k obnovení jejich společného bydlení, ovšem nikoliv k obnovení vedení společné domácnosti. K dohodě o výchově a výživě nezl. D. mezi rodiči nedošlo. Je tedy zcela namístě, aby o úpravě jejich práv a povinností k D. rozhodl soud. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou svěření nezl. D. do péče jednoho z rodičů. Každý z rodičů žádal, aby D. byla svěřena právě do jeho výhradní péče. Každý z rodičů poukazoval na skutečnost, že právě na jeho straně jsou vytvořeny lepší podmínky pro péči o nezl. Otec nezl. souhlasil s eventuelním svěřením D. do střídavé péče obou rodičů, a to zejména s ohledem na závěry znaleckého posudku a tedy na zájem nezl. D.. Soud tedy zvažoval jak svěření nezl. D. do výhradní péče jednoho z rodičů, tak její svěření do střídavé péče rodičů. Pro střídavou péči rodičů svědčily zejména závěry znaleckých posudků. V těch, jak již bylo shora uvedeno, byli oba rodiče hodnoceni jako osobnosti ne zcela zralé, kdy větší míra nezralosti byla shledána na straně matky. U otce nezl. byla na druhé straně hodnocena jak větší míra vyzrálosti, tak větší míra empatie ve vztahu k D. Také D. má dle názoru z nalců k otci bližší vztah. Na druhé straně však dle mínění znalců nelze opomenout identitu pohlaví mezi matkou a D.. Zda-li D. věk a také její úzký citový vztah k polorodé sestře P.. Znalci proto ohodnotili pozice rodičů pokud jde o svěření nezl. D. do výhradní péče jednoho z nich jako vyrovnané. Za optimální řešení znalci označili svěření D. do střídavé péče rodičů. Poukazovali přitom zejména na skutečnost, že D. má k oběma rodičům velmi silný citový vztah a dobrý vztah má také ke členům jejich širších rodin. Ze závěru znaleckého posudku by si D. ze všeho nejvíce přála obnovení původní rodiny. Proto přistoupení k modelu střídavé péče také svědčí skutečnost, že nyní oba rodiče nezl. bydlí ve společném bytě. Střídáním péče tedy nebudou narušovány jeho sociální vazby. Tato okolnost je také velmi důležitá s ohledem na nadcházející nástup D. k základní školní docházce. Proti svěření D. do střídavé péče rodičů a tedy pro nutnost svěřit ji do výhradní péče jednoho z rodičů svědčil zejména velmi konfliktní vztah mezi nimi. K eskalaci konfliktních situací došlo v podstatě hned od ukončení vedení jejich společné domácnosti, kdy se nedokázali dohodnout, v čí péči dítě do rozhodnutí soudu bude. Později došlo na podání trestních oznámení a dosud nepravomocnému odsouzeni matky nezl. za to, že otci nezl. bránila v přístupu do společného bytu. Nyní rodiče opět ve společném bytě bydlí. Matka nezl. toto soužití hodnotí jako nanejvýš konfliktní. Výhrady má již k tomu, jakým způsobem si otec přístup do bytu zjednal, tedy za její nepřítomnosti a dle jejího názoru násilím. Poukazuje zejména za důsledky otcova návratu na zdravotní stav P. Otec nezl. sice připouští, že ke kolizím mezi manželi dochází, ovšem pokud k nim dochází, jsou vyvolávány jednáním matky nezl., popř. její matky. Rozhodně nesouhlasil s tvrzením, že by jeho přítomnost v bytě jakkoliv negativně působila na zdravotní stav P. Ta je dle jeho přesvědčení s jeho bydlením v bytě srozuměna. Přestože oba rodiče nezl. líčí vztahy jako nevyrovnané, z opatrovnického spisu vyplývá, že pokud jde o výchovu nezl. D. a péči o ní, jsou kompromisů v zásadě schopni. Na to v podstatě poukazovali i znalci ve svých znaleckých posudcích. Proto svědčí např. i skutečnost, že ač poměry rodičů k D. nebyly přes dva roky upraveny, otec nezl. respektoval faktickou péči matky o ni. Oba rodiče byli také schopni se dohodnout na úpravě styku otce s nezl. Pokud soud v tomto směru rozhodoval usneseními o předběžných opatřeních, činil tak spíš v zájmu právní jistoty rodičů, neboť ti potom při jednáních stvrdili, že v podstatě na stejné úpravě byli již předběžně dohodnuti. Znalci ostatně zdůraznili i obecně známý fakt, že i po rozvodu manželství zůstanou oba bývalí manželé rodiči D., a ta i když bude svěřena do výhradní péče jednobo z nich, bude se s druhým z rodičů chtít nepochybně stýkat. Tento samotný fakt bude znamenat, že rodiče budou nuceni k dohodě dojít. Na základě zvážení všech těchto skutečností pak soud dospěl k přesvědčení, že svěření D. do střídavé péče je namístě. Zájem nezl. D. na tomto řešení, které pro ni bude znamenat zachování obou rodičů, dle mínění soudu převážil nad v současné době gradujícími konflikty rodičů. V souladu s doporučením znalců, soud rozhodl o střídání v intervalu 14 dnů. Dále pak se soud zabýval otázkou výše výživného. S ohledem na to, že D. byla svěřena do střídavé péče rodičů, kdy o ni rodiče budou pečovat po stejně dlouhá období soud výživné žádnému z rodičů neurčil. Provedeným dokazováním bylo v této souvislosti dále zjištěno, že matka nezl. pracuje jako ........ s výdělkem okolo ..... Kč měsíčně čistého a přibližně stejného výdělku dosahuje také otec nezl., který pracuje jako živnostník. Příjem z jiného titulu žádný z rodičů nemá. Na úhradě poplatků spojených s bydlením se podílí oba. Žádný z nich netrpí onemocněním, pro které by mu vznikaly zvýšené výdaje. Na základě zvážení všech těchto shora uvedených skutečností, jak již bylo výše uvedeno, soud svěřil nezl. D. do střídavé péče rodičů s intervaly střídání po 14 dnech a výživné jim neurčil.

...

V souladu s ustanovením § 25 Zák. o rod. a § 26 odst. 2 Zák. o rod. soud rozhodl tak, že úprava práv a povinností rodičů k nezl. D. pro dobu za trvání manželství platí i pro dobu po rozvodu jejich manželství.