9.2.7 Osobní postoje

Přestože jsou sociální pracovnice při své práci vázány hlavně zákony a odbornými i etickými standardy, mají na ni jistý vliv i jejich osobní postoje. Názory na funkci rodiny, role rodičů, výchovu dětí, rozvod a dětské potřeby v rozvodové a porozvodové situaci apod. se do určité míry podílí na selekci i interpretaci zjištěných skutečností a zaujímání stanoviska k jednotlivým případům. V neposlední řadě osobní postoje vypovídají i o tom, jak sociální pracovnice přijímají novější odborné poznatky.

V dotazníkovém šetření byla k zjištění osobních postojů respondentů použita metoda měření míry souhlasu s tvrzeními, která reprezentovala určité vyhraněné postoje.

Tři čtvrtiny respondentů si myslí, že ženy jsou k potřebám dětí vnímavější než muži, ale více něž polovina věří v stejné instinktivní vybavení mužů a žen pro „mateřské„ zacházení. Přes 60% sociálních pracovnic považuje vztah mezi dítětem a matkou za intimnější. Téměř všichni se domnívají, že dítě potřebuje v prvních létech života hlavně matku. Polovina pracovnic zastává názor, že výchova dítěte není více mateřskou záležitostí, ale celých 40% ji stále za spíše mateřskou považuje.

Přes polovinu respondentů si uvědomuje možnost záměrného negativního ovlivňování postoje dítěte k jednomu z rodičů a domnívá se, že je třeba tuto možnost zvážit, projeví-li dítě přání nesetkat se s rodičem. Podle vyjádření řady respondentů záleží v tomto případě hlavně na věku dítěte.

Střídavé péči nejsou pracovnice příliš nakloněny. 60% z nich shledává pravidelnou změnu prostředí pro dítě škodlivou.

Osobní postoje sociálních pracovnic zhruba odpovídají celospolečenské atmosféře, která je utvářena již slábnoucím, nicméně stále vlivným kultem mateřství.

O schopnostech mužů starat se o velmi malé děti a stejně jako jejich matky rozpoznat jejich potřeby a adekvátně na ně odpovídat, je přesvědčena jen menší část respondentů. Domnívám se, že by to mohl být i důsledek toho, že tu chybí osobní zkušenost s „mateřským„ chováním mužů. V současnosti se u nás obecně neočekává, že by se muž věnoval péči o dítě v raném věku a nejsou na něj v tomto ohledu kladeny žádné nároky. Muži tuto nepsanou normu vesměs neporušují a ochotně ponechávají péči na matce. Jejich předpoklady pro tuto činnost tak prezentují jen výsledky vědeckých výzkumů.

Za závažné považuji nedocenění výchovné role otce, které dotazník ukázal. Velká část sociálních pracovnic sice jeho význam nepodceňuje a jeho přínos k výchově dítěte považuje za rovnocenný s výchovným působením matky; skupina pracovnic, které soudí, že výchova je více mateřskou záležitostí je ale nezanedbatelně početná (40%). Vzhledem k tomu, jakým způsobem mohou ovlivnit průběh výchovy dětí, jejichž zájmy mají zastávat, jde o postoj až nebezpečný.

Následující část

Zpátky na obsah

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.