Spolupachatelem je i systém

Luboš Patera, Pražský deník 10. 1. 2008

Bezcitná matka vražednice, která své dítě raději zabila, než aby jej nechala ve výchově otce, je zároveň i odvrácenou tváří sociálního a právního systému, který je ze zásady protiotcovský. I táta Honíka Rokose si musel mnohokrát vyslechnout řeči o tom, co vlastně chce, když dítě je přeci s mámou. To kdyby syna unesl a nevrátil on, během týdne by byl vypátrán a snadno umístěn i do vazby.

A kdo si dnes ještě vzpomene na kladenskou Terezku Čermákovou, kterou – podvyživenou a dehydrovanou – její opilá matka „zalehla“ a mrtvolku se pokusila spálit? Takže se naskýtá otázka, kolik a jakých obětí bude ještě třeba, aby se panující poměry alespoň trochu zlepšily a systém polidštil! Přitom nemusí jít přímo o vraždy, „stačí jen“, když se za frázemi o blahu a zájmu dětí skrývá benevolence k běžné a tolik rozšířené psychické, sociální i morální devastaci dětí jejich popouzením matkami proti otcům při rozvodu a po něm. Narychlo slíbené nové paragrafy zákonů nic nezmění, pokud v příslušných strukturách bude stále scházet vůle k tomu, aby i tátové byly považováni za plnohodnotné rodiče, kteří jsou jako vychovatelé svých dětí nezbytní pro zdraví celé společnosti. V zahraničí to již pochopili, takže otec, který se chce na výchově svého dítěte podílet i po rozvodu, není pro státní struktury jen kverulant a nepřítel, jako u nás. Přitom již více než polovina českých dětí nežije a nevyrůstá s oběma svými rodiči.

Píši to proto i vám, pane ministře práce a sociálních věcí. Zatímco v jiných zemích je např. střídavá péče obou rodičů běžnou i upřednostňovanou součástí porozvodových variant výchovy dětí, vy jste za půl roku občanům ani neodpověděl na petici (http://www.iustin.eu/files/pet_str.pdf), kterou na její podporu sepsali a také vám adresovali. Píši i vám, pane ministře spravedlnosti. Stačí doplnit jednu větu do ministerské vyhlášky o soudním jednacím řádu, aby o výchově dětí rozhodovali nejen ženy soudkyně, ale „genderově vyváženě“ také muži soudci. Návrh té věty je v oné petici rovněž. A také byste mohl v regresním řízení požadovat po některém z nehodných soudců alespoň symbolickou náhradu za odškodnění, které český „právní“ stát vyplácí za porušení práva českých tátů na rodinný život na základě rozsudků soudu ve Štrasburku. Tak zkuste i tohle, pánové. Ztráty popularity u voliček se bát nemusíte, z podpisů pod uvedenou petici je totiž polovina od žen!

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.