|
|
| << | Obsah | >> |
9.2.3 Alternativní úprava poměrů nezletilých dětí po rozvodu rodičů
Alternativní úpravou je míněn u nás relativně nový institut střídavé péče i svěření dítěte do výhradní péče otce, které zákon umožňoval vždy, ale využívá se jen mizivě.
Střídavá péče
| absol. čet. | relat. čet. % | |
|---|---|---|
| ano | 10 | 11,6 |
| spíše ano | 29 | 33,7 |
| spíše ne | 30 | 34,9 |
| ne | 9 | 10,5 |
| nevím | 8 | 9,3 |
| celkem | 86 | 100,0 |
| nevyplnilo | 7 |
| absol. čet. | relat. čet. % | |
|---|---|---|
| ano | 55 | 59,1 |
| ne | 38 | 40,9 |
| celkem | 93 | 100,0 |
Střídavá péče je poměrně nová možnost a zatím si nezískala přílišnou důvěru sociálních pracovnic. Ty se přiklánějí spíše k názoru, že pravidelná změna prostředí dítěti škodí. Dalším vlivným faktorem, ovlivňujícím zatím malé využívání institutu střídavé péče, jsou velké nároky na koordinaci péče a komunikaci rodičů. Podíl respondentů, kteří nikdy tuto úpravu nenavrhovali, je proto značný. Nadpoloviční většina pracovnic však již střídavou péči navrhovala a to nejčastěji jedenkrát za svou praxi (respektive za dobu, kdy je tato úprava poměrů možná, tj od srpna 1998) - 16 případů, nebo dvakrát až třikrát (po 8 případech).
Výhradní péče otce
| absol. čet. | relat. čet. % | |
|---|---|---|
| ano | 88 | 95,7 |
| ne | 4 | 4,3 |
| celkem | 92 | 100,0 |
| nevyplnilo | 1 |
Přes 95 % procent sociálních pracovnic někdy za svou praxi navrhovalo svěření dítěte otci, nejčastěji však pouze jedenkrát. Na faktory, které hovořily v těchto případech v neprospěch matky, se ptala další otevřená otázka. Opět jsou kvůli přehlednosti odpovědi shrnuty do několika zastřešujících kategorií. Pracovnice uvedly vždy několik negativních faktorů, součet relativních četností proto není 100%.
| faktory | absol. čet. | relat. čet. % |
|---|---|---|
| opuštění rodiny (nezájem o dítě) | 42 | 37,0 |
| zneužívání alkoholu a nealko. drog | 34 | 29,9 |
| přání dítěte | 34 | 29,9 |
| nevhodný živ. styl | 23 | 20,2 |
| špatná péče o dítě | 22 | 19,4 |
| nemoc (i psych. labilita) | 13 | 11,4 |
| lepší vých. předpoklady otce (znalec) | 12 | 10,6 |
| dohoda rodičů | 10 | 8,8 |
| promiskuita | 8 | 7,0 |
| bytové či soc. podmínky | 6 | 5,3 |
| nevhodný nový partner matky | 4 | 3,5 |
| pracovní vytížení matky | 1 | 0,9 |
| ovlivňování dítěte proti otci | 1 | 0,9 |
Výsledek odpovídá obecně známému faktu, že otec může dostat dítě do péče pouze tehdy, je-li matka k jeho výchově zásadně nezpůsobilá. Nejvíce rozhodnutí sociálních pracovnic ve prospěch otce ovlivní nezájem matky o dítě, alkoholismus matky či závislost na jiných drogách, špatná péče o dítě nebo její celkový nevhodný životní styl. Vcelku často berou sociální pracovnice v úvahu i přání dítěte. U početně zastoupené kategorie lepších výchovných předpokladů na straně otce, zjištěných soudním znalcem, není bohužel jasné, proč je otec pro výchovu způsobilejší. Zda znalec konstatoval přítomnost stejných negativních faktorů, jaké uvádí pracovnice nebo zda i přes absenci nějakého zásadního nedostatku na straně matky provedl objektivní porovnání předpokladů matky a otce, z kterého vyšel lépe otec.
54Kurzívou jsou odlišeny pasáže, které nejsou čistou interpretací výsledků dotazníkového šetření, ale vychází i z jiných pramenů a odráží se v nich můj vlastní pohled na problematiku.
Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.
| << | Obsah | >> |