K novele právní úpravy střídavé péče

Spravedlnost dětem

"V soudní judikatuře přetrvává taková pověra, že vhodnějším a lepším pro výchovu dětí zejména útlého věku je zásadně matka. Zákon a mezinárodní úmluvy však říkají něco jiného. Říkají: Oba rodiče mají stejná rodičovská práva, jsou si rovni. Není možné jednoho z nich, dokonce jen na základě pohlaví, preferovat."

předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský pro Českou televizi, 12. 4. 2010

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

začínáte projednávat novelu zákona o rodině (sněmovní tisk 205), která modifikuje dosavadní úpravu rozhodování soudů o střídavé nebo společné výchově dětí po rozvodu a rozchodu manželství. V této souvislosti přijměte laskavě několik poznámek na podporu zmíněné novely i střídavé péče o děti jako takové.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí, zdá se být u nás výrazný rozdíl mezi postoji ke střídavé výchově: Státní struktury a s nimi provázané profese zaujímají postoj až na výjimky veskrze negativní, až nepřátelský, občané a občanky postoj vesměs pozitivní. Příčin a důvodů tohoto stavu je bezpochyby mnoho, zjednodušeně se však dá říci, že rozvodová patologie dobře živí - a to doslova - mnoho zainteresovaných profesí, jejichž ekonomickým zájmem je udržování zdrojů příjmů a tedy i patologie (vězte, že např. jistá vyhlášená dvojice pražských soudních znalců, soudy výrazně využívaná, "zpracovává" dle oficiálních údajů soudu více než 100 posudků za rok - tedy minimálně dva v každém týdnu včetně dovolené, k tomu jeden z nich řídí primariát a oba vyučují i na vysoké škole; na posudcích si sice oba přijdou na pěkné peníze, otázkou však zůstává sporná kvalita takové sériové ingerence do osudů rodičů a dětí).

Na druhé straně rodiče, prarodiče a další "běžní" občané porozvodovou výchovu vnímají a prožívají bezprostředně - již více než polovina rodičovských párů se rozvádí a rozchází, a otázky výchovy dětí s tím spojené se týkají i dalších blízkých osob. A tito občané i Vám, vážené poslankyně a vážení poslanci, vzkazují, abyste se přiklonili ke zdůraznění významu zachování výchovného vlivu obou rodičů i formou preference střídavé péče.

V posledních 4 letech uspořádalo naše sdružení v 11 českých městech a ve slovenské Bratislavě Dny pro střídavou péči, jejichž součástí byl i sběr podpisů pod petici na podporu střídavé péče. Signatářů petice bylo 2 680, z toho 1 557 žen, tedy více než polovina. Občané a občanky - zdůrazňuji: ženy ve vyšším počtu než muži! - si skutečně přejí, aby střídavá péče byla experty i státními orgány vnímána a přijímána jako reálná, nikoliv jen hypotetická a zcela výjimečná alternativa porozvodové výchovy. Tyto podpisy pod peticí jsou v podstatě i průzkumem veřejného mínění, když představují dostatečný vzorek obyvatel.

Zatímco v různých zemích Evropy i např. v USA je střídavá péče v porozvodové výchově dětí využívána v 15 až 25 procentech, v českých zemích je její podíl marginální. Je to proto, že "u nás jsou jiní lidé", jak také tvrdí jistý "vyhlášený expert", nebo proto, že státní struktury v jiných zemích přistupují k porozvodové výchově dětí racionálně a chápou, že když se rozpad rodin týká již celých generací dětí, je potřeba jim přesto zajistit výchovu obou rodičů? Vždyť to je základ zdraví celé společnosti i její prosperity... V tomto směru je zajímavý i vývoj na Slovensku: Zatímco právní úpravu střídavé péče přijal slovenský parlament teprve v loňském roce, již nyní se ukazuje, že se střídavá výchova stává běžnou variantou soudních rozsudků, a především to, že tamní státní struktury a odborná veřejnost netrpí výraznými předsudky nebo averzí... V českých poměrech je proto potěšitelná nejen novela pana poslance Staňka, ale i např. posun v rozhodovací činnosti Ústavního soudu, který ve svých nálezech již deklaruje, že i obecné soudy by měly přehodnotit své dosavadní šablonovité přístupy a rozsudky.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, o převažujících pozitivech střídavé péče pro zdravý vývoj dětí podávají přehled zahraniční výzkumy; seznámit se s nimi můžete na této stránce našeho sdružení: http://www.iustin.eu/art.asp?art=283. Zde naleznete i odkazy na zmiňovaná rozhodnutí Ústavního soudu, fotografie a videa ze Dnů pro střídavou péči, i např. Ukázku z filmového dokumentu "Střídavka", v němž živí rodiče a především živé děti o střídavé péči planě neteoretizují, ale bezprostředně projevují svou spokojenost.

Pokud jde o konkrétní znění novely, zvažte laskavě, zda i nadále v části ustanovení § 26 odst. 2 zákona o rodině neponechat termín … "budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby"…, který obsahuje i dosavadní znění zákona o rodině. Na rozdíl od snadno překrucovaného termínu "zájem dítěte", lze potřeby dítěte pro každou jeho situaci i věkové období definovat mnohem přesněji; stejně tak lze v soudním řízení prokázat, že aktuální i budoucí potřeby konkrétního dítěte budou lépe zajištěny výchovou střídavou, než výchovou výlučnou. Vodítkem k tomu může být i studie PhDr. Eduarda Bakaláře a PhDr. Jarmily Klégrové Dětské psychické potřeby, jejíž text naleznete zde: http://www.iustin.eu/art.asp?art=19.

Upravené ustanovení novely by potom znělo takto:

§ 26 odstavec 2 zní:

"(2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, soud svěří dítě do střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby."

S pozdravem

Luboš Patera
zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem
www.iustin.eu; info@iustin.eu
tel.: 603 72 99 61

31. ledna 2011

Seminář Střídavá péče, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 22. 2. 2011

Diskuse poslanců při prvním čtení zákona v Poslanecké sněmovně dne 16. března 2011

Malá změna s velkým významem - Poslanecká sněmovna novelu zákona o rodině ve třetím čtení schválila, 21. 6. 2011

Diskuse poslanců k Senátem pozměněnému návrhu; Poslanecká sněmovna 6. 9. 2011

Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.